Myslíte, že všechna ta zpoždění vlaků jsou náhoda? Že se na železnici pořád dějí nějaká "nedopatřeníčka" jen tak? Nenechte se zmást.

Podívejte se na logo železnic:

"Ž? No a co jako?" Podívejme se na něj hezky zblízka:

Pořád NIc? A co takhle:

Už to vidíš!? Nebuď ovčan! Teď už všichni víme, kdo ovládá český železnice!

Jak Twitter vydělává na toxických účtech

Výzkum Centra pro potírání digitální nenávisti (CCDH) zjistil, že dříve zakázané účty na platformě Twitter generují miliony dolarů a to díky příjmům z reklamy.

V listopadu minulého roku vyhlásil Elon Musk všeobecnou amnestii a obnovil skoro 12 tisíc zabanovaných účtů. Mezi obnovenými účty se nacházeli spameři, šiřitelé nelegálního obsahu, ale i neonacisté nebo antisemité. Na základě analýzy impresí CCDH odhadlo, že pouhých deset obnovených účtů přinese Twitteru až 19 milionů dolarů ročně. Odhad výnosů je založen na skutečnosti, že se reklama zobrazovala u každého sedmého tweetu, průměrný denní počet zobrazení činil 54 milionů a cena za 1 000 zobrazení se pohybovala kolem 6,46 USD. Twitter tak může získat nezanedbatelné finanční prostředky díky účtům, které záměrně šíří nenávist a nebezpečné dezinformace.

Více v článku:

Všechno je jinak

OTEVŘETE OČI, PROTOŽE VŠE JE JINAK… Proč takový název? To pochopíte, když dočtete tento článek. O čem bude? O tom, co se tu děje, ale asi jinýma očima, než jste zvyklí. Věnuji se léčitelství a ruku v ruce s tím jde spousta věcí a studování kde čeho. Třeba i konspiračních teorií. Jak to souvisí? Léčitelství a nějaké konspirace? To máte tak… jeden se diví, proč lidem lékaři neustále předepisují…

View On WordPress

Děcka, tak snad my, čeští uživatelé Tumblr, to přežijem!

Zbožňuju konspirační teorie a záhady.

nový název twitterovského fakta ověřujícího nástroje = birdwatch

česky: ptačí hlídka

ptáci = vládní drony

...

naprosto jasný pokus o zastření pravdy!!!

probuďte se ovčané!

Pátek 13. Je to pro vás strašák, nebo obyčejný den? 💩 Já pověrčivá vesměs nejsem, ale na druhou stranu věřím kde čemu 😅 

Kdejaký konspirační teorii a jsem víc než otevřená diskuzi o všem paranormálním a tajemným 👻 Dokud to prostě není 100% vyvrácený, znamená to, že to nikdo logicky objasnit neumí, takže… 💁‍♀️ I tak se nepovažuju za pověrčivou - černý kočky jsem už dávno překonala 🐱 ale třeba luxovat kolem zrcadla je pro mě vyloženě utrpením, protože… co když do toho drcnu a ono se rozbije, že jo? Tohle riskovat zkrátka nechcete, sedm let smůly 🙅‍♀️ Nebo takový rozbitý dlaždice na chodníku… Vysypat si po podlaze sůl taky není nic moc… A co třeba něco pro jistotu nezaklepat na dřevo... nebo vlastně radši na zuby, páč dřevo prej shoří 🔥 a to zaklepání s ním… Když tak nad tím přemýšlím, číslo 3 taky není nic moc, zato ta sedmička, ta už je o něčem jiným... 🙃 Tak jako tak, přeju vám hezký, bezpečný (zmiňuju to jenom pro sichr 🤞) pátek! 😃

#40

Chybí mi ty staré rozhovory o záhadách a konspiračních teoriích. 

Řekněte mi prosím, že si ještě někdo jinej pamatuje Štuclinku a Zachumlánka a že jenom nežiju v nějaký bublině reality.

(ano když si to vygoogluju tak to existuje, ale NIKDO okolo mě na tom podle všeho nevyrůstal, takže ta konspirace sahá očividně hluboko)

Koblihy s česnekem a zateplená pumpa, se kterou si chodí povídat slabozraká sousedka, žijou už nějakých pětadvacet let rent free v mojí hlavě.

Dluhy a emocionální vyrovnání

Před chvilkou mě napadla převratná myšlenka. Za to jakej je můj život, můžu jen já. Jasně, dostala jsem nějakou výchozí pozici, jako my všichni, a každej ji máme jinej, a jasně, moje matka je fakt neskutečná píča, protože mi to svým chlastem a závislostí na něm, udělala docela náročný, a taky moje babička je trochu na přes hubu, protože mi dalších patnáct let zadělávala na dost z těch sraček, co mám teď v hlavě, a obě jsou zodpovědný za svoje chování a obě udělaly špatný a dobrý věci, který na mě měly nějakej vliv, ale to, jak se s nima vypořádám a to, kde jsem teď, už není jejich ani vina ani zodpovědnost. Za svůj život a jeho současnou podobu už můžu jen já a bylo by dost nefér na ně házet nějaký svý současný problémy. Tak jako je vůči mně nefér mít nějakej pocit dluhu, protože se mám dobře.

Honí se mi teď hlavou strašně moc věcí najendou a moje prsty nestíhaj psát. Nejsem si jistá, že já sama chápu, co jsem se tím prvním odstavcem snažila říct. Asi třetí den mám poloviční dávku antidepresiv, protože už prostě nechci bějt fakin závislá na něčem, co mě otupuje a dělá mi ze života rovnou přímku. Pravděpodobně jsem si to dost vsugerovala, ale mám pocit, že má svět najednou ostřejší hrany, jako když přestává působit tráva. Taky mě bolí hlava a jsem najetá. Skvělý.

Moje matka je závislá na alkoholu. Jakkoli tomu ona říká, nebo jakkoli si to já sama omlouvám, tak realita je, že je prostě nechutnej alkáč, co má v piči zuby a nedokázal dát přednost svojí dceři nad flaškou. To je fakt. Taky je fakt, že je dost chytrá, velmi talentovaná a mega vtipná. A taky je slaboch a ubožák, co se už nikdy nevzpamatuje a chcípne ve svý špíně. Nejsem zodpovědná za to, jak skončí a nejsem jako ona. Já nejsem slabej alibista a nebudu špatná matka. Teda možná jo, to nevím, ale ne protože je ona.

Moje babička je opuštěná, stará žena, která je zoufalá a neví, jak říct lidem, že je má ráda a že jí na nich záleží. Měla velmi těžký poválečný dětství, který se podepsalo na její psychice, a bohužel nikdy nedostala adekvátní psychologickou pomoc. Stáří strávila péčí o opuštěný mimino, jehož matka se mezitím někde opíjela. To mimino mělo vždycky všechno, co potřebovalo, nepoznalo zimu, hlad nebo nedostatek peněz. Moje babička se ale neumí vyrovnat s nepříjemnými věcmi a neumí si přiznat pravdu, tak má v hlavě nějaký konspirace o ultimátním zlu a smůle, která jde po ní i po lidech, co má ráda. Babička lže, lže sobě i všem kolem, manipuluje jimi a emocionálně je vydírá, protože nemá dostatečnou sílu na to se smířit s realitou. To "ono" něco, neexistuje. Tak jako její dcera, i ona je nechutně alibistickej slaboch. Nejsem zodpovědná za to, jak žije, nedlužím jí za to, že si mě vzala; byla to její volba a to, že jdu dál svým životem bez toho, abych chtěla být dál emocionálně vydírána, bržděna a utlačována, neznamená, že jsem sobecká, jak ona s radostí říká. Moje babička ale nemůže ani za to, že mi šplouchá na maják. Dělala, co jí její kapacity dovolily.

Ani jedna z nich, ani nikdo jinej, nemůže za to, že mám deprese, úzkosti, fobii z lidí, noční můry ani ty ostatní sračky, ani jedna z nich mi úmyslně neublížila a obě mě milují, jen tak nějak jinak, než jak lásku chápu já. Nejsou zodpovědné za moje problémy a já je z toho nechci vinit. Současně ani jedna z nich nemá zásluhy na tom, jaký život teď mám, jakou mám práci, vzdělání, jak vypadám, co jsem kdyy dokázala a dokážu. Tak, kam jsem se vypracovala, jsem se vypracovala já sama. Svojí prací a vůlí svůj život změnit a zlepšit. Nic jim nedlužím.

Tak, účty jsou vyrovnaný, jsme na nule, dámy, tak se mějte a čau.

QN-TN - “Quentin”, policejní droid.

"Jde o to," procedil Quentin skrz zuby, a z jeho umělých hlasivek to vylezlo nakřáple, "že já nemám - nemám mít - pocity."

Jenže Quentin je očividně měl, a teď se mu dostalo nevyvratitelného důkazu. Quentin byl robot a měl pocity, a tím pádem měl nejspíš i duši. Izáka na tom zjištění nejvíce překvapil ten fakt, že vlastně vůbec překvapený nebyl. Celou dobu se nemohl zbavit pocitu, že je Quentin jedinečný a nenahraditelný, jako by byl živá bytost. Samozřejmě, že je živá bytost.

Moodboard pro to, když jste špičkovým policejním androidem a se svým lidským parťákem pobíháte po futuristické Praze a řešíte zločiny, které možná jsou a možná nejsou součástí komplexní konspirace, přičemž si uvědomujete, že možná cítíte víc, než byste měli, a zamilováváte se do svýho parťáka.

Pozvánka: Dezinformační sondy Marie Koldinské | Sonda datově – analytická

STŘEDA 24/05 18:00 | Kampus Hybernská | Budova A | 3. patro | Hyb4City

Část 1: Dezinformační sonda

18:00 – 19:30 Jak dnes vypadá dezinformační scéna a nepřátelská propaganda? Je dezinformace synonymem pro fake news? Proč má TikTok dvě verze, jak se liší, komu jsou určeny a proč? Co formuje postoje naší společnosti a co je formovat bude? Kdo bude zodpovědný za umělou inteligencí generovaný obsah? Může platit i pro umělou inteligenci argument svobody slova? Hrozí rozpad našeho společenského systému? Co lze v tomto ohledu doporučit vládě ČR? Co znamená symbol hacking – tedy únos symbolů? Jak s tím vším naložit? Existuje nějaká obrana?

František VRABEL, podnikatel se zkušenostmi ze Silicon Valley, spoluzakladatel a emeritní ředitel firmy Semantic Visions, provozující unikátní zpravodajský systém zaměřený na pokročilou analýzu velkých dat (OSINT systém),  expert na mediální ekosytém a s ním spojené bezpečnostní hrozby.   

Marie KOLDINSKÁ, historička, scenáristka a moderátorka, přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a spolupracuje s Českou televizí, mimo jiné na pořadu Historie.cs, specializuje se na politické a vojenské dějiny, na problematiku historické paměti a na výzkum dezinformačních narativů.

Část 2: Networking

19:30 – 21:00 + Druhá část setkání spočívá v propojování klíčových stakeholderů v tématu dezinformací napříč sektory. Záměrem je dostat na jedno místo zástupce z firem, akademické půdy, neziskových organizací, veřejné sféry, knihoven, studentů a studentských spolků i dalších relevantních aktérů i hybatelů z řad veřejnosti. 

REGISTRACE:

Dobře, takže nedávno jsem z naprosto legitimních důvodu víc zkoumala pozadí za Večerníčkem.

A pozadí z Večerníčku

mi prostě těmi modrými spirálami a žlutými hvězdami hrozně připomíná Van Gogovu Hvězdnou noc

Je to účel? Je to náhoda? Nepředpokládalo se, že diváci Večerníčku budou znát obrazy Van Goga? Je za tím nějaká konspirace? Není za tím vůbec nic zvláštního a já už bych radši měla jít spát?

Co byste dělali kdybyste měli žít 800 let? Já... bych se 700 let nudila.

citron, který před námi média skrývají:

probuďte se ovčané!

Ve finále

byla jeho vůně jen zapuštěným kouřem,

sex tak divokej, že se ten člověk ztratil za šukací mašinou,

konspirace paranoiou a levičácký, anarchistický světonázory výsledkem zoufalství a drog, a toho dobře známýho zaseknutí se,

pocit jednoty jen zábleskem našich podobných traumat,

pevná objetí pod dekou, strachem ze samoty,

a ta brzká rána bez východu slunce, v alkoholovym kvasnym oparu hnusu a nevolna, marnosti a bezvýchodna, ta rána, okénkem k prozření.

A nebo..?