Chystají se další rozsáhlé demonstrace za odstoupení Fialovy vlády

Pohled na demonstraci ze 3. září kde se sešlo přes 100 000 lidí Aktivisté Jiří Havel a Ladislav Vrábel svolávají další rozsáhlé demonstrace v Praze poté, co prezident nevyhověl jejich požadavkům o odstoupení Fialovy vlády. První demonstrace se budou konat v Den vzniku samostatného československého státu dne 28. října ve 14 hodin na Vávlavském náměstí a druhá demonstrace se bude konat 17. listopadu s možností prodloužení v dalších dnech. Cílém těchto demonstrací je zesílit tlak na prezidenta, aby nechala odvolat vládu Petra Fialy a byly vyhlášeny předčasné volby. Podle aktivistů tato vláda nesplňuje to co by měla a to je zajištění ekonomické prosperity a bezpečnosti státu. Proto podle aktivistů je nutné nechat odstpoupit vládu Petra Fialy a vyhlásit předčasné parlamentní volby, což prezident z hlediska svých pravomocí mohl udělat podle Ústavy, paragrafu 62. Aktivista Jiří Havel poskytl informace o tom, že prezident má pravomoc odvolat vládu Petra Fialy: Na demonstraci se bude debatovat o tématech: Válka, cena potravin, elektřina, plyn, pohonně hmoty, Grean deal a inflace Poukázat se má na to, že tato současná vláda může za vysoké ceny komodit, inflaci a že chce český národ vtáhnout do války. V rámci projektu „Česká Republika na 1. místě“ aktivisté říkají, že bychom neměli válečně podporovat žádnou stranu a že bychom měli upřednostňovat především české zájmy. Na demonstraci mají vystoupit: Martin Koller - vojenský analytik Kandidáti na prezidenta: Josef Skála, Jaroslav Turánek, Hynek Blaško Řečníci: Bohumír Dufek  odbory, Pavel Cimbal , Chytra Zdeněk , Radek Novotný voda, Marek Obrtel Národní domobrana, Ivan Vyskočil herec, Jana Lorencová novinářka, Pavel Matějka bloger Aktivista Ladislav Vrábel má v plánu položit dvě otázky kandidátům na prezidenta: 1) Jak, chcete zařídit to, aby Česká Republika nebyla vtažena do války s Ruskem? 2) Jak chcete vyřešit energetickou a plynovou krizi? V současné době další pobouření mezi aktivisty a právníky vyvolalo to, že zatímco celý národ chudne, tak politici si přidávají na platech. Politik a právník Jindřich Rajchl ze strany PRO k tomu říká: „Víte jak vypadá vrchol arogance? Když politici v čele s panem Jurečkou odmítnou prodloužit zmrazení svých platů, které tak u poslance vyskočí přes 100 tisíc za měsíc, s odůvodněním, že "hypotéční splátky rostou a vše se zdražuje". Takže oni nás dovedou do totální bídy, lidem ordinují dva svetry, ale sami si zvednou platy na 100 tisíc měsíčně, protože se jim prý zvýšily náklady. A ještě to bez okolků hodí na zaměstnace justice, kterým se prý nízké platy nelíbí. Nechal bych je všechny žít rok s platem 20.000/měsíčně bez možnosti využívat jejich "naspořené" rezervy. Aby aspoň na chvíli ochutnali realitu. Jak dlouho je ještě necháme, aby se nám smáli do obličeje? Jak dlouho jim ještě tuhle aroganci moci budeme trpět? Tohle přece už fakt není normální. Lepší příklad úsloví "káže vodu, pije víno" jsem snad ještě nikdy v životě neviděl. Tohle je fakt strop.“

Pozvánka na demonstraci 28. října Další demonstrace je plánována 17. listopadu, kdy se slaví svátek Den za svobodu a demokracii. V rámci této demonstrace má být učiněn nejdelší pochod před Českou televizi, kde má pan Vrábel vyslovit svůj požadavek vůči Česke televizi, aby jej nechala promluvit v televizi k celému národu, kdy tento aktivista chce vyzvat všechny lidi k podpisu petice za odstoupení Fialovy vlády. Pokud Česká televize požadavkům pana Vrábela nevyhoví, tak následující dny 18, 19, 20 ... budou pořádány pochody a nátlakové akce před Českou televizí, dokud nedostane pan Vrábel nedostane možnost se prostřednictvím televize vyjádřit k národu. Read the full article

400 Words on A REPORT ON THE PARTY AND THE GUESTS [1966] ★★★½

Perhaps the most famous movie scheduled for competition at the ill-fated 1968 Cannes Film Festival was Miloš Forman’s absurdist parable The Firemen’s Ball. Remembered as a touchstone of the Czechoslovak New Wave, it skewered the country’s Communist authorities with a highly allegorical story of a small town volunteer fire department trying and failing to throw an annual ball, raffle, and beauty pageant. But curiously, it wasn’t the only Czech film in competition that year that hid withering criticisms of authoritarian regimes within surrealist allegory. The other was Jan Němec’s A Report on the Party and the Guests, a film which countered Forman’s smirking cynicism with defiant anger. The film centers on seven urban socialites picnicking in the countryside. In the middle of their revels, they’re shanghaied by a group of thugs who force them to stand in a circle drawn in the dirt and be interrogated by a cruel, mentally unbalanced man-child named Rudolf (Jan Klusák). When one of the seven gets fed up and steps outside the circle he’s swiftly captured and beaten. Properly chastened, the group is rescued by an unnamed host (Ivan Vyskočil) who shepherds them to his daughter’s wedding party at a nearby lake which is also serving as his birthday celebration. Once there, the seven vacationers endure even more bizarre behavior as the host’s violent mood swings cause him to snap at imagined slights. Eventually the seven notice that one of their party has fled, and when the host leads the other guests off into the woods to hunt him down with dogs they try their best to ignore their former friend’s fate. Němec was extremely careful to avoid any overt political finger-pointing, and as such the film contains almost no one-to-one symbolism. (The closest he came was casting Vyskočil—who looked suspiciously like Lenin—as the host. The Rudolf character who’s revealed to be the host’s adopted son could also stand in for any number of spoiled Communist scions like Vasily Stalin.) Nevertheless, the film was banned by Czechoslovak authorities and Němec forced to flee the country. Unlike Forman, Němec was never able to translate his talents into Hollywood success, so his reputation—and his films—never reached the same heights as his fellow Czech. And though Report doesn’t match the comedic brilliance and audaciousness of The Firemen’s Ball, it remains an important piece of Communist-era Czechoslovak filmmaking.

Perlicky na dne / Pearls of the Deep - Romance Jaromil Jires. 1965

Cinema Elsnicovo nám. 41/6180 00 Praha 8-Libeň, Czech Republic See in map

See in imdb

...mimoni 2018...

(via Movie Poster - Doors Wide Open, Júlia Buková, 1977)

70s movie poster with neat illustration by Júlia Buková.

title: Doors Wide Open (unofficial) | Czechoslovakia, 1979

director: Jozef Medveď

with: Dušan Jamrich, Ilona Vaňková, Ivan Vyskočil

poster designer: Júlia Buková, 1977

For poster shop and blog highlights please subscribe to our daily or weekly newsletter: http://eepurl.com/RvXo9 

Na Žofíně se dražily obrazy pro děti bez rodičů. Již třináctý ročník charitativní aukce obrazů předních českých umělců zde pořádal spolek Klub přátel dětí DD se sídlem v Novém Strašecí, který zajišťuje podporu dětem a dospívajícím z dětských domovů. Slavnostní večer se konal pod záštitou místostarosty MČ Praha 1 Ing. Petra Hejmy a moderování akce se již poněkolikáté ujal uznávaný český moderátor a hlasatel Alexander Hemala. Večer zahájila svým stříbřitým sopránem sólistka ND Jana Šrejma Kačírková. Do osazenstva dražitelů se usadili mimo jiných i houslista Pavel Šporcl se svou chotí, herečkou Barborou Kodetovou. Své nové d��lo s názvem Hlava Vůl věnovala charitativní aukci i herečka, moderátorka a tanečnice Anife Vyskočilová.

  V prostorách zahradní restaurace Žofín restaurant se již potřinácté dražily obrazy známých českých umělců. Výdělek z aukce poputuje na fond Klubu přátel dětí DD, tedy dětí a mládeže z dětských domovů. Peníze se použijí na podporu dětí a dospívajících z dětských domovů ve všech oblastech osobnostního rozvoje, na výchovné a vzdělávací programy, na sportovní a umělecké aktivity. Část výtěžku připadne organizacím starajícím se o matky s handicapovanými dětmi, ale i dětem ze sociálně slabých rodin. Dále také peníze pomohou zafinancovat projekty Dům na půli cesty a Domov, oba fungující jako mezikrok mezi dětským domovem a běžným občanským životem. „Děti jsou v období, kdy musejí opustit dětský domov, velice zranitelné. Zajištěním bydlení v běžném bytě se dospívajícím z dětských domovů snažíme usnadnit integraci do společnosti. Mnozí naši svěřenci nemají rodiny, do kterých by se mohli vrátit, proto je důležité, aby se o sebe zvládli postarat sami. Ze zkušenosti víme, že tahle možnost částečně osamostatněného bydlení dětem velmi svědčí. Během předchozích dvanácti ročníků se nám již podařilo vybrat 8 milionů,“ představila projekt Klubu přátel dětí DD jedna z jeho zakladatelek a nynější předsedkyně spolku Milada Karasová.

  Jedním z dražených umělců se letos stala i Anife Vyskočilová. O jejích malířských sklonech se příliš nemluví, Anife sama je veřejně neprezentuje. „Maluji odmalička a malovala jsem i když jsem se přistehovala do Čech. Používám kombinovanou techniku tuše, tužky a plátů 24k zlata. Můj bývalý manžel Ivan Vyskočil mi vždy říkal, že bych své obrazy měla někde vystavovat. To ale není můj styl, kvůli tomu nemaluji, své umění nepotřebuji nikomu vnucovat. Na tuhle charitativní akci jsem ale obraz věnovala s radostí. Je pro mě důležité, že skrze své umění můžu dělat něco pro dobrou věc a zároveň jsem si na téhle aukci jistá, že obraz si koupí někdo, kdo umění skutečně rozumí,“ prozradila o svém tajném hobby Anife Vyskočilová. Obrazem vydraženým za 13.000,-Kč tak přispěla do celkově vybrané částky 882.000,-Kč.

Anife představuje svůj obraz Hlava Vůl

obraz Anife Hlava Vůl se vydražil za 13.000,-Kč

  Aukce se zúčastnili i nejznámější současný český houslista Pavel Šporcl a jeho manželka, herečka Barbora Kodetová. Ze známé umělecké rodiny Kodetů na aukci nebyla sama. Její strýc, akademický malíř Kristian Kodet na slavnostním večeru věnoval do dražby jeden ze svých obrazů. Pavel Šporcl nejen usedl do publika jako dražitel a statečně bojoval až do honě vysokých částek, jedna ze svěřenkyň jeho agentury Šporcl Arts agency s.r.o. sopranistka Jana Šrejma Kačírková zahájila večer svým obdivuhodným pěveckým vystoupením. „Na aukci Klubu přátel dětí DD nejsem poprvé. Dvakrát jsem měl tu čest zde hrát a potřetí se sem rád vracím jako dražitel. S manželkou Barborou jsme oba velcí milovníci umění. Kdykoliv vyrazíme někam do zahraničí, galerie a výstavy jsou nedílnou součástí našeho programu. Tato konkrétní aukce je pro mě obzvlášť důležitá, protože výdělek jde na dobročinné úděly. Dětem, které měly tu smůlu, že skončily v dětském domově, je třeba pomáhat, jak to jen jde,“ okomentoval svou opětovnou účast známý houslista.  

předsedkyně sdružení Milada Karasová s Janou, Bárou a Pavlem

Barbora Kodetová před obrazem který zkoušeli s Pavlem vydražit

Pavel a Bára

Činnost spolku Klub přátel dětí DD můžete sledovat a přispět na jejich transparentní účet na http://klubprateldetidd.cz/

  Foto: Klub přátel dětí DD

Dražila se díla od Jiřího Anderleho, Ivany Barazi, Jiřího a Martina Boudy, Jana Brabence, Tomáše Bíma, Vladimíra Hally, Evy Jandejskové, Vratislava Nohy, Martiny Krupičkové, Borise Jirků, Kristiana Kodeta, Zuzany Kořistkové, Josefa Jíchy, Eleny Muškiny, Alexandra Onishenka, Tomáše Rohana, Vojtěcha Sedláka, Jiřího Slívy, Emmy Srncové, Vladimíra Suchánka, Pavla Sukdoláka, Dominika Mareše, Josefa Velčovského, Jaroslavy Šetelíkové, Anife Vyskočilové, Bohunky Waage a Světlany Žalmánkové.

Alexander Hemala dražil zlatým kladívkem a všechny dobře pobavil

Milada Karasová i jako předsedkyně draží

Anife Vyskočilová vydražila své zlato pro děti z dětských domovů Na Žofíně se dražily obrazy pro děti bez rodičů. Již třináctý ročník charitativní aukce obrazů předních českých umělců zde pořádal spolek…

Herec Ivan Vyskočil nepatří k vášnivým cestovatelům. Má rád své pohodlí a dobrodružství nevyhledává. Přesto ale existuje lokalita, kterou si zamiloval.

Hyperallergic: Invitation to the Party: Jan Nemec’s 1966 Satire of Czech Communism

Jan Němec in 1967 (via Wikipedia)

Perhaps better translated simply as The Party and the Guests, since the word “report” does not really exist in the Czech title, O slavnosti a hostech, Jan Němec’s 1966 film, A Report on the Party and the Guests, is an allegorical work with truly Kafkaesque elements, leading the Czech Communist government to ban the work. It was released in 1968 during the brief Czech period of freedom, but was again banned “forever” in 1973. It was released on DVD by Criterion three years ago, and I watched it yesterday in memorium of Němec’s recent death.

On the sly, so to speak, the film asks its viewers “how to believe.” But only one guest attending the titular party, performed by Czech film director Evald Schorm — whose own works had already been banned —actually seems to know the answer to that, thus becoming the only part attendee one to leave the affair behind, an act for which is he horribly punished.

A poster for Jan Němec’s “A Report on the Party and the Guests” (1966) (via Wikipedia)

The film begins with a group of seven apparently bourgeois city-dwellers celebrating a day the country, much like the characters in Jean Renoir’s Partie de campagne. After picnicking, they spot a group of what appear to be wedding-goers and whistle for them stop presumably to congratulate them, but these party celebrants just as quickly disappear.

The three women decide to bathe in a nearby stream, but as they return, a group of thuggish-looking young men surrounds the men and women, ordering them to separate by sex. One of the thugs draws a circle in the dirt, insisting that they must remain within it. The group’s head, Rudolf (Jan Klusák) sets up a desk in front of picnickers and interrogates them in the manner of K’s interrogators in The Trial. When one of the picnic-goers breaks their rules by crossing over the designated circle, he is grabbed by the henchmen.

A sudden explosion stops these abuses, as a man, looking a bit like Lenin, appears and scolds Rudolf — his adopted son, so he reports — and the other men for their behavior, explaining that it was all an elaborate joke. Being the father of the bride from the wedding party, he invites everyone to a party nearby, at which he is also celebrating his birthday.

Confused and a little taken aback, the four men and three women follow the “host” (Ivan Vyskočil) and discover in a nearby river cove, beautifully set tables piled high with food and wine; inexplicably even place cards with their names upon them appear beside the plates. Several conversations of little consequence follow: toasts, empty platitudes, etc. And gradually we realize just how empty-headed the picnickers really are, awed so easily by the bounty of the food and party presents.

After the meal, the host asks each of the guests whether are happy, and one by one they admit they have been won over, despite the confusing situation — that is, all but one, who has silently departed, fed up with the meaningless gibberish and imposed behavior.

Quickly, the host commands his henchmen to fetch his mastiff and guns, and they move into the woods to track down the missing guest who has refused to be happy with the situation. The other original picnic-goers quietly remain behind, sipping their wine without seeming to comprehend the consequences of their passivity.

Although Němec himself argued that the work was not a political statement as much as a kind of allegorical fable about the society at large, it is hard not to read A Report on the Party as an actual “report,” as in its English title, on the behavior of the Communist Party or any totalitarian regime wherein original thinking and disagreement are outlawed, and wherein a pretense of happiness is paramount.

Long seen as the “enfant terrible” of Czech cinema, Němec constantly found himself in trouble with Czech government authorities, and was almost arrested for making this film. Almost all of his Czech films were banned, and when he finally moved to Paris, other European cities, and later to the United States, where he lived for 11 years, he found himself unable to work as a filmmaker under the Hollywood studio stipulations. He returned to The Czech Republic when the Communist government fell, but resented his country’s admiration so late in his life, returning metals awarded him by then Czech president Vaclav Havel.

Nemec died on March 18th of 2016 in Prague at the age of 79. If there was ever a profound artist whose work was nearly censored out of existence, it is Jan Němec. A Report on the Party is not only a testament to his genius, but has now again become a highly relevant film.

The post Invitation to the Party: Jan Nemec’s 1966 Satire of Czech Communism appeared first on Hyperallergic.

from Hyperallergic http://ift.tt/2jObQeB via IFTTT

Na takový skvost může přijít jen Džamila, odpadl Ivan Vyskočil. A dorazila ho Langšádlová, jak se fest vyválela v ho*nu

Novoroční projev prezidenta Zemana i předsedy Senátu Vystrčila a hlavně jejich „hodnotitele“ se rozhodl v dnešním Nedělním ránu okomentovat herec Ivan Vyskočil. „Chci-li naházet na pana prezidenta hnůj, obratem volám Pekari- Adamovou, někoho z Pirátů, ale hlavně breptu Peheho, Šafra a jemu podobné,“ říká. Rázně se opřel do ministryně Langšádlové, která je podle něj na ministerstvu „opravdu trefa“. „Doprava – novinář, vnitro – učitel,“ rozebral pak naši novou vládu. A dodal: „Fiala by měl alespoň na rok absolvovat praxi v cirkuse u krotitelů šelem.“ Na závěr asi příliš nepotěší ČT. source https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Na-takovy-skvost-muze-prijit-jen-Dzamila-odpadl-Ivan-Vyskocil-A-dorazila-ho-Langsadlova-jak-se-fest-vyvalela-v-ho-nu-688910