kunstdiary - Tumblr blog

kunstdiary · 4 months

Text

ziny a co si z nich zatím odnáším

Zinová kultura v českých zemích se ve spoustě věcech velmi liší od té anglofonní. Zatímco v Americe n a zinech pracovali jednotlivci, v Česku a ve východních zemích se jejich publikace za totality v určitých ohledech prolínala se samizdatem, pracovali na nich převážně skupiny lidí a žánr mnohdy silně rozhodoval o jejich vydávání.

Klasické fanziny, z nichž ziny jako medium vycházejí, často byly tvořeny v rámci nějaké skupiny lidí na nějakém místě – ať už v rámci. klubu, studentské organizace, nebo knihovny. Tyto ziny se navzájem s režimem tolerovaly. Autoři v zinech nekritizovali režim a na oplátku po nich nikdo nešel a. jejich tvorbu nezakazoval, během normalizace dokonce i do určité míry podporoval. To samé nelze říct o zinech feministických a punkových.

Koncept zinů se hodně točí kolem silného pojetí komunity. Ziny se v naprosté většině času neprodávají – vyměňují se, rozdávají se, posílají se poštou. Zin člověk netvoří pro peníze, ale pro vnitřní sebevyjádření. Ve své podstatě jsou silně osobní, osobité a neobjektivní.

Kultura zinů nejvíce prosperovala během normalizace a těsně po revoluci. Byly publikovány v malých nákladech a za co nejlevnější. cenu – kamarád kamaráda po večerech na xeroxu kopíroval stránky, skupinky lidí po nocích skobami sešívali.

V zinech nejde tolik o estetickou stránku – netvořili je umělci ani designéři, jde o obsah, o rozšíření názoru a o expression sebe sama.

Pro tuto část absolventské práce jsem chtěla zachovat původní, již zmiňovanou podstatu zinů, která se podle mého názoru po nástupu. veřejně dostupného internetu dočista vytratila. Chi vytvořit něco za pomocí komunity, něco osobního, expresivního, kolaborativního, ale zároveň něco s přidanou hodnotou. Nechci aby. byl. zin dokonale vyšperkovanou brožurou, ale přímou reflexí prostředí. a lidí kteří ho vytvářejí.

0 notes

kunstdiary · 4 months

Text

Absolutoria Week 3

V úterý jsem mělx domluvenou konzultaci než náš vedoucí odcestuje na půl měsíce, tak jsem samozřejmě grindilx koncept absolutorií v neděli a pondělí.

Neděle byla ve jménu fontíků, chtělx jsem něco osobitého, na první pohled rozpoznatelného co by fungovalo jak v logu tak na plakátech

Na konzultaci jsem odrpezentovalx svůj progress a vedoucí mě nasměroval trochu jiným směrem, který ovšem pro mě zní fakt exciting.

Doteď jsem pracovalx s "výbuchem" jako s vektorovým prvkem, s úmyslem ho měnit na té úrovni. Vedoucí ale navrhl experimentálnější přístup – pracovat s výbuchem na abstraktnější, multimediální úrovni. Jako příklad uvedl Kunsthalle Wien, která tímto způsobem pracuje s Orlicí a pokaždé používá jiné znázornění. Stejným způsobem bych používalx výbuch v několika rovinách a různé ho znázorňoval – to by byla hlavní část identity. Říkal mi ať se zatím nezaměřuju na fonty a barvy, ale raději ohýbám koncept a testuju jeho limity.

A pak jsem samozřejmě po zbytek týdne neudělalx nic. Respektive mělx jsem práci a pracovalx jsem na umprumkovem portfoliu, ale s absolutoriama už jsem nehnulx.

0 notes

kunstdiary · 4 months

Text

Absolutoria Week 2

Week 1 se nepočítá, protože jsem ho celý promarodila. Během týdne 2 jsem mělx příjmačky na Sutnarku, ale našelx jsem si trochu času. na to se konečně zamyslet nad konceptem a načrtnout si část z toho na papír.

několik možných verzí logotypu – dynamický znak s osobitým nápisem. Chtělx bych aby byl logotyp do určité míry modulární a verzatilní, grafický element a barvy by se tam mohly měnit. Problém je trochu v délce nápisu "kulturní" je poměrně dlouhý, naopak šok je kraťoučký. Je potřeba tedy nějak vyrovnat poměr mezi slovy.

Slovo šok, je intenzivní, dynamické a ostré, proto se přikláním ke grafickému znázornění výbuchu.

V tento moment plánuju mít jakousi "databázi" plných tvarů, které. jsou "kiki" a možná doplňkových organických tvarů v obrysu s "bouba" nádechem. Tvary by měly být ze své podstaty nedokonalé, spíše než geometrické, aby se do vizuálu dodal "lidský dotek."

samotné logo by tedy mohlo vypadat nějak takto. Primárně v barevné variantě s plným pozadím (tady musím hodně vědomě vybrat barvy ať nenaruším čitelnost), pro určité účely v černé s pouhým obrysem. Kdyby byla vyplněná varianta nepoužitelná, asi se přikloním také k barevnému obrysu, to musím ještě vyzkoušet.

Další věc nad kterou uvažuji je zakončení názvu vykřičníkem, tedy. "kulturní šok!" místo "kulturní šok." To budu muset také vyzkoušet s vědomím toho, že interpunkce v oficiálním názvu občas přináší nedorozumění a problémy.

Takhle nějak si v tuto chvíli představuji plakáty: výrazný "výbuch" jako středobod, název akce v dolní části stránky, datum a dodatečené informace v části horní. Rozdělení stránky do gridu by mohlo napomoct určité modulárnosti – docházelo by k deformaci. středové kompozice, informace by zůstaly vesměs nedotčené.

Kruhy na levém plakátu by byly thresholdové rastery různých elementů týkajících se dané události. Něco ve stylu tohoto:

Součástí moodboardu, ze kterého čerpám jsou i tyto plakáty, které silně inspirují směr, kterým se vydávám. Nejvíce se mi na nich líbí výrazná barevnost a důraz na ten. geometrický tvar. Určitě je zmíním ve své práci, jelikož si myslím že se jim moje finální práce bude v některých aspektech podobat.

Myslím si, že je důležité tytovizuální identity zmiňovat, spíše než zatajovat. Inspirovat se jimi, ale přímo nekopírovat.

0 notes

kunstdiary · 4 months

Text

Kunsthalle 15/1/24

Elmgreen & Dragset: READ Lunchmeat Studio: The Grief of Misfit Cathedrals  

Musím říct, že Kunsthalle je pro mě poměrně hit or miss instituce – některé výstavy, které jsem tam navštívilx, ve mne zanechaly silný dojem a patří k mým nejoblíbenějším do teď (ostatně o svých oblíbených cca top pěti výstavách mám v budoucnu v plánu napsat), a jiné (Například Bohemia nebo Moje Sladká Nejedlá Planeta) mě naopak vůbec nenadchly, až dokonce zklamaly. Tyto dvě instalace se naštěstí řadí do té former kategorie.

Rozhodlx jsem se jít právě do Kunsthalle, jelikož mi přišel email, že výstava od Lunchmeet studia potrvá už jen do konce týdne. Nevědělx jsem o co se jednalo, ale název zněl dostatečně zajímavě, na to abych se po škole vydalx.

Elmgreen & Dragset: READ

Nejprve jsme se Zuzkou prošli. výstavu READ. Ta spanned po většině rozlohy budovy, přes několik galerijních prostorů. Jedná se o skupinovou výstavu spousty autorů na téma čtení, knih a literatury celkově.

Nejvíce mě zaujalo dílo The Library of Unborrowed Books od Meriç Algün Ringborg. Autorka si z katalogu Městské Knihovny Praha vypůjčila všechny knihy, které si nikdo nikdy nevypůjčil. Vznikla tím. pozoruhodná, místy až bizarní kolekce náhodných knih, která láká k tomu si knihy vzít a přečíst (což samozřejmě teď nejde, dokud jsou součástí expozice, ale možná si nějaký název zapíšu, a zkusím si ji po skoncění expozice a navrácení titulů vypůjčit!)

Knihy, které naopak vybízely ke čtení, jsou deníky vedené po dobu výstavy několika umělci, vystavené v jedné z prvních místností.

Od roku 2003 představili Elmgreen & Dragset různé site-specific verze své série Diaries. Vystupuje v ní řada mužských (resp. jako mužů se identifikujících) performerů z místních komunit, kteří si po dobu trvání konkrétní výstavy vedou deníky. Návštěvníci mohou do jejich deníků nahlížet v době jejich nepřítomnosti, nebo jim koukat přes rameno přímo během probíhajícího zápisu. Tím se boří bariéry toho, co je běžně považováno za intimní a soukromé.

Nikdo z nich během naší návštěvy bohužel zrovna do deníků nezapisoval, ovšem i tak bylo fascinující nahlédnout do něčeho tak niterného, nalistovat náhodné stránky a ponořit se do různých myšlenek, zápisů a kresbiček. Nejvíce ve mně zanechala dojem stránka, ve které jeden z autorů mluví o svém vztahu s bratrem.

U obou děl mě hodně baví důraz na místo, na kterém se výstava koná, vytváří to mezi divákem a dílem úzký vztah, it makes you engage, think, and care deeper about what you're seeing.

Lunchmeat Studio: The Grief of Misfit Cathedrals  

Jako druhou výstavu jsme navštívili The Grief of Misfit Cathedrals – mnohoplošnou 3D projekci zabývající se chátrajícími abadnoned places of worship, a lidským odkazem, který po sobě zanecháváme. U vstupu do galerie byl postavený automat na špunty do uší, toto byl důvod proč. Ze začátku jsem litovalx, že jsem si nevzalx své, ale po chvíli jsem si na hluk zvyklx.

Projekce byla doopravdy úchvatná, overwhelming, ale velmi strhující. Imerzivitě dodával prostor samotný, člověk nikdy neviděl všechny promítané plochy najednou, a tak jsme museli procházet prostor a pozorovat detaily. Bylx jsem impressed kvalitou animace a renderu, který člověka v podstatě přenesl do daných míst, a full-bodied zážitek dokonale doplnila audio stopa.

All in all bych obě výstavy doporučilx, na tu o knížkách určitě vezmu Vikiho až bude v Praze. Je škoda že ty katedrály jsou jen do konce týdne, protože to je zase něco, co by moc bavilo Áďu, možná jí zkusím donutit ať na to ještě rychle skočí mrknout než bude dernisáž.

0 notes

kunstdiary · 4 months

Text

What Is Post-Branding?:

How to Counter Fundamentalist Marketplace Semiotics Jason Grant, Oliver Vodeb

Tato knížka byla koupená dost na blind. V ArtMapu ji měli zabalenou v plastu takže jsem se nemohlx podívat dovnitř. Zněla ovšem zajímavě, a že by se mi mohla hodit k absolutoriím, tak jsem ji vzalx.

Po otevření jsem zjistilx, že je to víc obrazová publikace než textová, což nebylo úplně ideální. Je tam pár stránek esejí a pak spousta vizuálních případů. Kniha slouží jako jakési manifesto a vyhranění vůči dosavadnímu brandingu. Ne vždy jsem se všemi výroky souhlasilx, spousta mi přišla příliš radikální, ale určitě to bylo zajímavé čtení. Spousta tvrzení nebyla aplikovatelná na projekt mého rozsahu, ale spíše na větší kampaně a hnutí. Myslím si, že koncept v současném kapitalistickém světě je v podstatě nerealizovatelný, ovšem je to mentalita, kterou člověk může mít at the back of their mind, když cokoliv tvoří.

Tím, že mám knihu v použité literatuře, budu se k ní muset odkázat, což plánuju udělat pomocí tří zmíněných principů, hlavně toho kolaborativního, jelikož mi to zapadá i do ideje zinů.

0 notes

kunstdiary · 5 months

Text

Křičím "To jsem já."

příběhy českého fanzinu od 80. let po současnost

Toto je jedna z knížek, kterou jsem si koupila kvůli absolutoriu, přestože se mi k teortické práci ve výsledku moc nehodí. Zabývá se českou kulturou fanzinů, která se mnohými způsoby liší. od té západní americké/britské. Slouží jako fajn úvod do tématu s několika "case studies" různých druhů zinů. Spíše než zdroj informací pro mě sloužila jako zdroj inspirace a pomalé seznámení s tématem. kterým se budu zabývat. Zmiňovala spoustu různých zdrojů a publikací, které se chci pokusit dohledat:

Český a slovenský archiv subklutur

How to publish a fanzine – Mike Gunderloy

Ziny: Femidom, Q_Kvér, Bloody Mary, Wicca, Esbat, Potměchuť, Drzost, Obrovská

Diplomové práce Miloše Hrocha (Samizdat v post-digitální době: Vliv nového materialismu na proměnu zinové scény a subkulturního kapitálu. Samizdat v informační době: Jak ovlivnil Web 2.0 kulturu fanzinů)

Ještě teda nevím jak dobře to půjde, hlavě s těmi ziny, ale je to téma, které mě vážně chytilo a chci vědět víc. Skoro až si říkám že jsem "narozenx ve špatné generaci" a že bych za totality taky mohlx vydávat nějaký xeroxovaný punkový zin.

Každopádně knížka je i krásná sama o sobě, zajímavá vazba, spousta naskenovaných zinů pro inspiraci. Na sazbu si člověk musí trochu zvykat, tím že je dvojjazyčná, ale celkové estetice knihy to neubírá.

0 notes

kunstdiary · 6 years

Photo

65K notes · View notes

kunstdiary · 6 years

Photo

Adrian Shine, the leader of the Loch Ness Project, looks exactly like how I imagined the leader of the Loch Ness Project looks like - via http://ift.tt/23z6vND

#to draw

271K notes · View notes

kunstdiary · 6 years

Photo

31-10-2015 / So I’ve been asked by a few people to post my bullet journal setup so here it is! I still have some work to do with regards to my timetable pages so I haven’t included those here.

1 / Contents page 2 / Deadlines page 3 / To be read page 4 / Calendar spread (unfinished) 5 / October ‘15 monthly view 6 / Typical example of a ~¾ day spread

#productive #bujo

14K notes · View notes

kunstdiary · 8 years

Photo

#bored

821K notes · View notes

kunstdiary · 8 years

Audio

This is the best thing i’ve ever heard, (This had 200,000 notes and then tumblr deleted it.

#for download #for later

208K notes · View notes

kunstdiary · 8 years

Video

#:)

843K notes · View notes

kunstdiary · 8 years

Photo

Pentatonix: ‘We Want to Be Considered a Band, Like Maroon 5 or Coldplay’

#ptx #reaction

2K notes · View notes

kunstdiary · 8 years

Video

In case you’re ever in need of a smile :)

#ptx #:)

493 notes · View notes

kunstdiary · 8 years

Video

#:)

2M notes · View notes

kunstdiary · 8 years

Video

I HAVE NEVER BEEN SO SAD BUT LAUGHED SO HARD IN MY LIFE

#:)

567K notes · View notes

kunstdiary · 8 years

Text

Some words to use when writing things:

winking

clenching

pulsing

fluttering

contracting

twitching

sucking

quivering

pulsating

throbbing

beating

thumping

thudding

pounding

humming

palpitate

vibrate

grinding

crushing

hammering

lashing

knocking

driving

thrusting

pushing

force

injecting

filling

dilate

stretching

lingering

expanding

bouncing

reaming

elongate

enlarge

unfolding

yielding

sternly

firmly

tightly

harshly

thoroughly

consistently

precision

accuracy

carefully

demanding

strictly

restriction

meticulously

scrupulously

rigorously

rim

edge

lip

circle

band

encircling

enclosing

surrounding

piercing

curl

lock

twist

coil

spiral

whorl

dip

wet

soak

madly

wildly

noisily

rowdily

rambunctiously

decadent

degenerate

immoral

indulgent

accept

take

invite

nook

indentation

niche

depression

indent

depress

delay

tossing

writhing

flailing

squirming

rolling

wriggling

wiggling

thrashing

struggling

grappling

striving

straining

#writing

1M notes · View notes