#to bude pecka | Explore Tumblr Posts and Blogs

sire-rizku · 9 months

Text

Zde přináším kompletní list všeho, za co mi zákazníci vynadali za 2 a půl měsíce brigády.

Začínáme silně, celková existence Billa kartiček a slev pouze s Billa kartou - Nesnáším, vypadám jako někdo, kdo s tím může něco udělat? Ne. Ale když vím, že je v nákupu něco na billa kartu, nemám problém tam pípnout svojí. Pokud na mě teda nezačnou řvát jaká je to píčovina a že už sem nebudou chodit. Okay, tak nechoďte.

Dovolila jsem si zeptat se jich, jestli tu Billa kartičku mají

Jsem pomalá - aneb nálepka na mase byla roztrhnutá, skener ji nepřečetl, takže jsem musela vyťukat ten kód, u toho a spletla jsem číslo, takže jsem musela začít od začátku.

Jsem moc rychlá - Ženská měla velký nákup, přijela k pokladně jako první, takže když ona vykládala, já už jí skenovala nákup. Nákup byl načtený, jí zbývalo uklidit tak ještě polovinu zpátky do košíku, řekla, že bude platit kartou, já jí řekla, že může (jakože je zapnutá ta čtečka, protože zase když to neřeknu, tak čekají až jim to dovolím). Pak jsem si ještě dovolila pohnout tím oddělovačem, že do druhé přihrádky pošlu další nákup. Od tý doby radši taky sděluju, že vedle půjde další nákup.

Neznám cenu všeho z hlavy

Cena u pokladny je jiná než ta na cenovkách v obchodě - Dneska to byla smetana, měla být v akci. To byla, ale jiná značka než si vzala paní. Ale za to samozřejmě můžou všichni ostatní.

Zeptala jsem se kolik mají rohlíků - Prý si je mám spočítat, protože je to moje práce. Okay, spočítám, ale je mi jasný, že kdyby před tímhle chlapem stál týpek z večerky, co běžně kupuje třeba 120 rohlíku a řekl mi ať si je spočítám, tak se posere. (jen tak mimochodem, týpek z večerky je zlatíčko - všechno má spočítaný, peníze dává co nejpřesněji to jde, dokonce mi to nabízí i ve stovkách, protože těch mám vždycky málo a nechává dýško)

Sdělila jsem jim, že *libovolné zboží* má omezené kusy na 1 nákup - Pls, žádná velká věda, prostě to rozdělíme na víc nákupů. Není to tak dávno, co jsem to jednomu týpkovi dělila asi na 7 nákupů, protože cukr byl po 10 kusech. Ale někdo prostě musí udělat scénu.

Nemůžu jim jen tak dát peníze z kasy - chlápek prostě nedokázal pochopit, že když mi dá lístek vratných lahví, já potřebuju, aby mi nějaká stálá pokladní napsala kód, aby se otevřela kasa.

Nemám na vrácení - Prostě, pokud si hodláte koupit 10 rohlíků, který vyjdou na 29 Kč, a zaplatit to dvoutisícovkou, protože potřebujete rozměnit, přijďte s tím aspoň až kolem 10 hodin, ne v 8:01. Já když ráno začínám, tak v kase nemám žádný tisícovky, tudíž to musím vrátit v pětistovkách. A když jsou tyhle nákupy třeba 3 za sebou... Pecka.

Posílám je na jinou pokladnu, protože mi končí směna - Nejlepší odpověď: "Ale mě snad ještě vezmete, ne?". Ne, nevezmu, sorry.

Moje "oblíbená" historka, nedá se vyjádřit jednou větou, je prostě moc specifická - Nakoupil u mě chlap. Za 20 vteřin byl zpátky, jak je možný, že když kupoval jen 6 věcí, má jich na účtence 7. Začal řvát na celej obchod, že tohle snad není možný, tohle se mu děje pokaždý když tady nakupuje. A děje se to jen tady. Proč má na účtence nějaký kuřecí, když kuřecí vůbec nekupoval, co jsem mu to tam dala... Slyšela ho vedoucí, která doplňovala zeleninu, přišla to se teda podívat, co se děje. Fun fact - i když vám v Bille dají lahůdky/salámy do jednoho pytlíku s jedním kódem, všechny ty salámy se načtou jednotlivě (takže na účtence nejsou lahůdky za 80 korun, ale kuřecí šunka za 35 a vepřová šunka za 45 apod.) Takže ano, kuřecí vážně kupoval, jen to očividně stihnul zapomenout než došel k pokladně. Nejvíc mě dostalo, když se pak omluvil vedoucí, že ji tahá od práce, ale mně už ne.

#omlouvám se ale jedu domů a nudím se #a určitě toho bude víc #tohle je ale takový best of #zbytek jsem radši vypustila jinak bych si musela sehnat profesionální pomoc #česky #čumblr #brigáda #billa

101 notes · View notes

kadet-pise · 3 months

Text

Na konci dubna vychází největší pecka u nakladatelství Golden Dog a to antologie Smečka. Průřez hororovými autory z nakladatelství, kteří dali dokupy to nejlepší a teď vám to nabízí. V pevné vazbě!

A já jsem tam samozřejmě taky, dokonce knihu otvírám svou povídkou Panoptikum doktora Marrowa. Je to jedna z nejlepších povídek, které jsem kdy napsala, jsem na ni hrdá. Doufám, že na čtenáře bude působit tak chladně a nepříjemně, jako působila na mě.

No a tuhle antologii si už teď můžete předobjednat na webu Golden Dog! Neprohloupíte.

Anotace:

Horor si stále nese stigma jednotvárnosti a braku. Ve skutečnosti je jako malířská paleta s mnoho barvami a odstíny. Antologie Smečka má ambici tuto škálu vykreslit. Od romaneta přes bizarro, duchařskou historku, temnou fantasy nebo třeba body horor. Jiří Sivok nahnal autory publikující v nakladatelství Golden Dog do jednoho kotce a jako téma pro napsání povídek zvolil Psy. Na stránkách naleznete řadu zvučných jmen, která už od založení Golden Dogu přesvědčila čtenářskou obec, ať už knihou, povídkou či básní, že patří k tomu nejlepšímu, co česká hororová literatura nabízí. Antologii navíc doplňuje povídka od speciálního hosta a trojnásobného držitele Bram Stoker Award Morta Castlea. Smečka už se blíží… Už vám dýchá na krk…

#česky #czech #hezky česky #č #cz #kniha #čumblr #smečka

5 notes · View notes

absolutelynoclueofwhatiamdoing · 3 months

Text

welcome welcome!

aaaa. na tohle jsem se tak hrozně těšila!

znovu jsem si přečetla pár dílů harryho pottera, a nic jiného mi tak spolehlivě neukazuje, jak rostu. pokaždé, když si to přečtu, nacházím něco nového, a zároveň objevuju spoustu starého. dostávám se do takové zvláštní časové šmouhy, kdy si jsem vědoma toho, co bylo, přijímám to, ale zároveň plně akceptuji, že se můj úhel pohledu mění, a tím se otevírám zase novým věcem.

mnohem snadněji (a jasněji!) tak vnímám život. ne jako statické "něco", kde existuji, ale vlastně pořádně nevnímám, co se děje teď, zato si uvědomuji a přetvářím to, co bylo, nebo to, co bude. jako takovej křeček, kterej je tak zaneprázdněnej běháním v kolečku, že nemá kapacitu na koukání kolem sebe. natož opravdové vnímání.

anyway.

posledních pár let se z mého života nějak vytratila lehkost - a protože odmítám hrát hru, že "takovej prostě život je", tak si tu lehkost chci znovu přivést. lehkost, radost, spontaneitu, kouzla, velké sny, otevřenost.

tímhle blogískem tak volám svou starou blogerskou dušičku, která zakládala každý půlrok novou stránku a budovala trochu jinou personu s jinou komunitou. těžko říct, co se tu objeví, jsem si ale jistá, že to bude pecka, a že to bude v konečným důsledku vést k lehkosti a radosti, pokud to lehký nebo radostný přímo nebude.

těším se!<3

0 notes

alinarandom · 5 months

Text

2023 / LOLITKY / LETTERING / MOVIE TITLE

💞 Bubble-gummy-shiny-funny lettering for @lolitky_film aka tohle bude pecka! Juicy teaser je toho důkazem! Diky @106pct @christtus za důvěru a challenge 💟💟💟 was my pleasure! Více taky zde: https://lolitky.film/

#lettering #logotype #MOVIETITLE #ALINARANDOM #GRAPHIC DESIGN #TYPOGRAPHY

0 notes

pepikhipik · 1 year

Text

Tahle knížka bude pecka!

Měly by v ní být zobrazeny všechny druhy naší flóry s detailními fotografiemi. Velký kus práce už je na ní udělaný, ale na dotažení chybí určitá částka. Pokud byste rádi přispěli a knížku jednou drželi v ruce, mrkněte na odkaz:

Na webu nenajdete zdaleka všechny plané české rostliny a v určení se často objevují chyby. A navíc! Lepší kniha v ruce, než žádná data v mobilu.

A co knihy, které již na trhu jsou? Různé atlásky, bylináře …

Obsahují nanejvýš kolem 1000 druhů běžných rostlin. To nestačí!

A zahraniční publikace?

Několik jich je, ale jsou to přece jen jiné země a v každé z nich podstatná část našich druhů chybí. A taky v nich nenajdete česká jména, takže jsou spíš jen pro odborníky.

Tato kniha bude obsahovat přes 3100 rostlin. Bude zahrnovat všechny původní druhy, běžně se vyskytující nepůvodní druhy a nejvýznamnější křížence, poddruhy a variety. Z pěstovaných rostlin budou zařazeny jen velmi časté druhy dřevin a běžně zplaňující byliny. Součástí knihy budou i velmi obtížně určitelné skupiny (např. kontryhely, ostružiníky a pampelišky).

Fotografický atlas rostlin České republiky bude první kompletní fotografická botanická kniha na našem trhu. Fotografie a údaje o rostlinách budou zkontrolovány odborníky.

#knihy #rostliny #české rostliny #atlas rostlin #Donio

0 notes

naazory9 · 1 year

Text

Vpis 1 - Kde jsme se tu jsme se aneb z -15C do jara!

(5.2.) Chtěl jsem bejt originální a napsat, že s jetlagem jsem v Makaronézii ještě neblogoval, jakože ha ha, ale pak jsem si vzpomněl na předloňskej Newfoundland, a napsat to tedy nemůžu :) Nicméně zůstává pravdou, že když tohle ťukám, mám brutální jetlag, protože letošní makaronézská dovolená navazuje na služebku v Americe, která skončila v Lincolnu v Nebrasce, odkud jsem předevčírem vyrazil směr Madeira. Na služebce jsme měli trochu smůlu, protože všude kde jsme byli, mrzlo až praštilo a únorová Nebraska pochopitelně nebyla výjimkou (oněch -15C), a tak když jsem odtud přes zamrzlý pláně odlétal, dost jsem se těšil na teplo.

Panu H velmi důvěřuju, a tak ho nechám letět z Prahy samotnýho, abych se z Ameriky nemusel vracet do Evropy a pak letět zpět do Atlantiku. Z USA existuje i přímej spoj z New Yorku na Madeiru, kterej dokonce operujou Azores Airlines, jenže ten lítá jednou tejdně a jindy než potřebuju. Jedinou schůdnou možností je let v sobotu večer z JFK, ale ne přímo na Madeiru a s přestupem na Azorech, ale tak to zvládnu, že ;) Ovšem dostat se z Lincolnu do New Yorku není taky jen tak, přímo nelítá nic, takže je třeba s přestupem, pro kterej jsem zvolil Chicago. I když se pouhá hodina na přestup zdála málo, první let naštěstí zpoždění neměl a v pátek tu zrovna nebyl blizard, takže to celkem lítá. Ukázal se ovšem jinej zádrhel, a sice že vichřice je v New Yorku, kterej tedy omezuje přílety. A tak sedím v Chicago lounge a když už podruhý let posunuli o hodinu, začnu do sebe lejt giny s tonikem. Do NY se prostě musím dostat, protože jinak mi uletí ten spoj na Azory, co lítá taky jednou za tejden, a pan H tak bude mít individuální dovolenou :)

Nebudu napínat, nakonec jsme odletětli se tříhodinovým zpožděním, ale byly to nervy, včetně výměny posádky, protože ta původní si tím čekáním vyčerpala šichtu... Před půlnocí jsem na newyorským letišti La Guardia, kde hned chytnu shuttle do nedalekýho hotelu. Ráno ještě dodělávám poslední pracovní věci, abych se pak už mohl odpojit a užívat dovolenou. V poledne beru Uber a přesouvám se na letiště JFK, odkud mi večer letí Azores Airlines. Nebyl bych to já, abych ten půl den nějak nevyužil, a tak se tam ubytuju v hotelu TWA, kterej je přímo na letišti a je to naprostá architektonická pecka. Původně budova terminálu z roku 1962 od Eero Saarinena.

Naprosto skvostná struktura sama o sobě a ještě parádně zrekonstruovaná a před pár lety otevřená. Nejsem expert na architekturu, ale tady mi prostě spadla čelist.

Hosta tu ubytujou a zároveň ho ponouknou, aby se tu procházel, protože tu jsou i výstavy, spoustu různých zákoutí (třeba lounge, kde byl papež Jan Pavel II. při vůbec první návštěvě papeže v USA!) nebo i "obyčejných" chodeb.

Úplně člověka láká tam jít, že jo! A to držím vodu s vanilkovou příchutí, to jde snad jen v Americe, a fakt tak chutnala. Stála teda šest babek, ono celej ten pobyt je tu celkem mastnej, ale mě sem hlavně lákala hotelová terasa s perfektním výhledem na letadla. Ale ouvej, mrzne i v New Yorku a pro mráz je terasa dneska zavřená. No co už, budu sem muset znova, jak říkala paní recepční (která se mi taky svěřila, že do Prahy by hrozně chtěla jet!). TWA hotel doporučuju vygooglit, já jsem z něho byl unešenej a oči pořád přecházely, třeba když se setmělo, tak pohled z mýho pokoje na hlavní budovu vypadal takhle.

Tři hodiny před odletem pokoj opouštím a sunu se přes několik terminálů k jedničce. Tam zrovna teď nejezdí AirTrain (rekonstrukce), tak se musí s přestupem shuttlem, což se dvěma kuframa je maličko vošvih, ale pak checkin jde hladce (u přepážky Azores Airlines jsem opravdu jediný, ukáže se posléze, že nás letí asi třicet všehovšudy), stejně jako přesun do salónku. Ten tu Azores Airlines nemají svůj, ale využívají ten od Air France, tak se aspoň podívám do salónku jiný aliance. Poměrně příjemný a teda výborný jídlo, takže tady jsem se pořádně našťouchnul, dezert za deset bodů!

I tady pohledem hypnotizuju letadlo, aby nemělo zpoždění, páč v Ponta Delgadě potřebuju stihnout přestup na Madeiru, mám to dost divoký a sám se divím, že jsem se vlastně ještě nikde nezaseknul. Dnešní azorská A321 je v livery MAGICAL, se kterou jsem ještě neletěl. Poloprázdnej je i business, ze kterýho je obsazená tak třetina, takže každej máme místa habaděj.

Od gateu se odlepujem trochu zpožděný a pak samozřejmě jako dycky v JFK je děsná fronta na odlet, takže se sunem snad další půlhodinu.

Po vzletu kapitán ohlašuje, že let bude trvat jen čtyři a půl hodiny, no prosím, takhle rychle z Ameriky do Evropy lítal jen Concord! :) Bye bye New York, tentokrát jsem jím jen prosvištěl. Letiště JFK, odkud jsme vzlítli, je ten tmavej obdélník s červenejma světýlkama.

Čili přípoj bych měl stihnout a jsem víc v klidu. Začínám mít pocit dovolený, letím na naše milovaný ostrovy, navíc s azorskou aerolinkou a navíc takhle exoticky z USA, to jsem ještě neletěl! (Po Newfoundlandu jsem letěl na Azory z Toronta, čili jiná země, he he, a taky to byl let na Terceiru.) Čtyři a půl hoďky se dají přečkat velmi snadno, docela nás i krmí a to zabere hned třetinu letu ;)

Chvilku si dokonce schrupnu a před sedmou už přistáváme v Makaronézii, úplně se dycky dojímám, jak to tu máme rádi. Všechny lety byly klidný, házelo to minimálně. Tu je ještě tma, takhle krásný je naše éro a takhle vypadá vlastně skoro celá skupina cestujících :)

Zavazadla se přesunou automaticky, pasová kontrola též raz dva, zkušeně v tak zpola zaplněný odletový hale mířím do relax zóny, která je překvapivě prázdná, holt o ní ví jen mazáci.

Když na mě zas přijde hlad, využiju o patro níž café, který je takový roztomile azorský.

Ale mají sendviče z toho místního chleba, nechám si to rozpéct a teda chrochtám si blahem. Azory!

I na poslední let tohohle mýho dobrodružnýho třídenního přesunu na Madeiru boardujeme včas (tentokrát už poletíme vrtulově), pomalu vylejzá sluníčko a teda moje selfíčka jsou on another level! Zdžetlegovanej turista! Foto dne!

Jak jsem takovej rozkecanej z tý Ameriky, tak neodolám, když si vedle mě sedne takovej blonďatej chlapec, ale pozdraví portugalsky. Je mi jasný, že místní podle vizáže není, tak zapředu hovor a vida - je z Německa a na Azorech je na erasmu na rok! Whoa! To by byl můj dream rok, kdybych ještě studoval... Takže pěkně pokecáme a on si taky jede udělat výlet na Madeiru. Stihnu i dokoukat seriál (Heartbreak High na Netflixu, asi nedoporučuju). Po dvou hodinách letu sedáme v cíli mojí cesty, Madeira vítá dokonce 17 stupni tepla, sluníčko, příjemně. Tady pohled na terminál a slavnou sloupovou runway.

Půjčuju auto, ukládám do něj kufry, ale ještě se vracím do terminálu na obídek, kterj si dám na mojí známý vyhlídkový terase, kde jinde. Trochu tu fouká, ale hlavně celkem peče sluníčko, takže kapuca!

Trochu zaspotuju (je tu nějaký další kolega spotter, taky Němec), ale pak zvedám kotvy a jedu do hotelu, kterej máme asi půl hodiny odtud na sever ve vesničce Santana. Našel ho pan H a je to tu tedy velmi roztomilý. Od obsluhy, přes zařízení, až po vyhlídky. A ke všemu síťky v oknech! Spousta bodů plus! A prosím vás, na tohle koukám z balkónku. Madeira good!

Když jsme tu před pěti lety byli s Eliškou, bydleli jsme na opačný straně, blíž letišti, takže tuhle část zatím neznám. Zabydluju se, pospávám, no ale jsem tu zatím sám, jak jste si jistě všimli! Ono letecký dobrodružství teďko čeká na pana H, kterej - sám! - poletí teprve dneska večer z Prahy s přestupem v Lisabonu. Původně jsme měli letenku koupenou přímou s Eurowings, ale asi se to neprodávalo, tak nám to zrušili a museli jsme tedy přesedlat na starý známý TAP Airlines. Pan H by měl aktuálně přesedat v Lisabonu, tak věřím, že vše klapne a v jednu po půlnoci by měl být na Madeiře, tak už se na něj těším, na kluka jednoho. Já jedu ještě odpoledne do supermarketu (oblíbené Continente) nakoupit, tam pro změnu potkám páreček mladých Čechů, tak to taky neodolám a aspoň se pozdravíme... Pan H i přes počáteční zpoždění v Praze kvůli příletu letadla nakonec do Lisabonu dolítá dokonce před plánovaným časem, prý pilot řikal, že to valil přes tisíc kmh, dobrej vítr asi. Čili na přestup v Lisabonu měl pan H dostatek času, stihl se trochu najíst a už se boardovalo na poslední let. Na tom letu vedle sebe vyfasoval nějaký namakaný hasiče, co si prej celou cestu ukazovali na telefonech fotky nahotinek a děsně si o nich vyprávěli, což prý panu H komplikovalo soustředění na knihu o expertním řízení za pozdního socialismu. Holt každej máme nějakej svůj boj, že. Já na jednu hodinu v noci vyrážím na letiště ho vyzvednout, terasa je pořád otevřena, a tadá, éro je tu!

Takhle krásně se dá fotit mobilem dneska, to jsou věci. A voilá, tady vystupuje delegace, mávám a mávám, no nakonec si mě všimne! Najdete pana H? :)

Zaplatím parkoviště, cestu zpět do hotelu už zvládnu zpaměti (ono to jsou dvě odbočky všehovšudy) a před druhou hodinou už jdeme na kutě, první letošní Makaronézie, ah. Takže dovolená může začít, vítejte u další externí paměti z našich oblíbených končin.

0 notes

absurdne-obrazy · 1 year

Text

Inspirace ňákou aristokratickou cházkou tadyk,

Aneb o čom inom než o snoch by to zase bolo a tak podobne... Treba to brať s rezervou, aristokratická cházka tadyk je jedna inšpiratívna holka čo kraľuje ne-štěstí alebo také niečo. To bude asi tak, že všetky zmluvy o nájmoch mám vo fascikle "Rentierska chabrus" a obdobnú zložku na tú chabrus mám v mailoch. Môj účet sa volá "Chleba aktuálny" a môj sporiaci účet sa volá "Lóva pre radosť " a sporenie sa volá "Aby bolo".

A tak jak čítam jej kraľovanie, napáda má dbať na zvýšenú pozornosť u niečoho ako sú symboly, či so called znamenia. Nehľadám za tým rozprávakové vyžitie ale čistý menovateľ synchronicity akožto surf po psyché, či psyché šalina či iný druh povozu.

Ono "tam" vlastne žiaden problém nie je, ale sme ľudia, tak si povieme, že v plynulom chode vecí nejaký ten problém vytvoríme a tak začneme. Najskôr pozorujeme, nameráme chod vecí, rýchlo či rýchlejšie naň aplikujeme vlastné postoje vyhnité z kade-tade kútov našich ublížených či potešených Ja a zrazu sme už teraz, na začiatku ďaleko od Pravdy, o ktorú celú dobu samozrejme nejde. O ňu taky ani nemožno aby išlo, no a "a súčasne, ale to je" jedno. Takže to dáme bokom, solved. Tak sme si namerali Obrázok o plynutí a pracujeme s ním a snažíme sa ho meniť či naplňovať a podobne. A tak hľadám symboly a znamenia, v mojom príklade sa často obraciam na sny, snové prostredie a vyžitie je moje najviac ja a tam sa všetko manifestuje aby som to pochopil, keď niečo napríklad nechcem, či už si tá prvá línia samoúčelnosti nevie poradiť, nevadí, línií je n+1. Kým jednému stačí dych. Dnes sa mi napríklad snívalo, že som šiel na pohovor, že som to vravel šéfke i kolegovi, pretože mi tá pozícia sadla a súčasne som nechcel odísť z firmy, mám sa tam fajn. Kolega nakoniec išiel so mnou - symbol No. 1. a namiesto klasického pohovoru to bol niečo ako zápočet, na ktorý si dobrovoľne prišiel, bol si skúšaný na rovnaké otázky ako všetci uchádzači a potom sa Ti možno ozvali. Atmosféra sna naznačovala, že ak prejdeš týmto prvým predkolom tak máš pohovor a job istý. Ono zaujímave bolo, všetky ozdoby boli v žltej a zelenej, viac zelenej. Naša "hlavná" firemná farba je zelená, ale toto bolo iné, Bola tam veľká recepcia, veľká organizácia a mnoho uchádzačov. Dokonca tam boli v detskom kútiku naše HR holky s deťmi, že tam chodia naberať inšpiráciu.

Ďaľší sen bol lucidný! trochu opäť novinka po svojom, každopádne pecka. Objavil som sa v nejakom byte a objavil sa tam jeden z mojich prvých nadriadených s rovnakým menom ako má najlepší dabér Haweyeho Pierca z M.A.S.H.a .. No a bol som prekvapený, pretože ma objal a objímal a bol som zmätený. Pýtal som sa ho či je môj duchovný vodca a on sa začal smiať naťož pustil pesničku a povedal ať spievam. Začal som spievať iba hlásky, alikvóty a neskôr slabiky, ono to znie vtipne ale ja neviem spievať, viem sa naučiť či naladiť, ale to vyžaduje mnoho tréningu a tak som si povedal, predsa je to sen, tak prečo by som zrazu nemal vedieť spievať ? .. a môj hlas ostal mojim, ale skultivoval sa a spieval som krásne, jasne som preciťoval, že som bol v sne a že spievam. P. sa smial a keď mi to šlo už len usmieval. Bolo to pekné, naraz som bol z toho bytu vo svojej izbe kde spím a vedel som že som na hrane zobudenia.

Čo ma viedlo k zobudeniu a intuitívne k tréningu vstupu do lucidného sna, nešlo mi to a húpal som sa medzi spím a snažím sa. Načož som si povedal, že si budem niečo predstavovať a stratil som sa v abstraktnom zaspávacom ad-absurde, na moment som zaspal a bol som tam, celkom máličko ale predsa stabilnom lucidnom sne kde som "bol na ceste" teprva do toho sna, ale už i to bol sen. Letel/padal som v tuneli ktorého steny boli z čísel, podobne matrixu, ale tie čísla rešpektovali tvar tunelu. Všetky boli tmavo zelené až na pár čísel, ktoré boli červené - symbol No. 2. Snažil som ich zapamätať, ale mám len tri a to neviem, či správne zapamätané. No každopádne som sa v tom stratil a sníval posledný sen, ktorý si z dnes pamätám jakš takš. Ten sen bol v čarovnom lese s T. bolo tam veľa ľudí a detí a zvierat a pamätám si, že sme mali zastreliť havrana starou vzduchovkou čo vypadala ako zbraň z 19. storočia. Desne ťažko sa mierilo a samozrejme som ho netrafil. Mal som pocit, že v tom sne platili vo onom svete vlastné pravidlá a šlo o to tam proste byť a žiť to.

Thaaaaak. To by bolo asi ono. Ten lucidný sen bol najzvláštnejší, a budem sa snažiť s tým nejak ešte pracovať, opäť, som rád, že sa to deje.

0 notes

dominikapise · 2 years

Text

Moje první avokádo 🥑🌱 Kdo kouká na moje ig stories, ví, že po tom, co mu vylezly kořínky, mi na ně spadlo na zem. 3x 😰🤦🏼‍♀️ Ale! Přežilo, a co víc, má se skvěle! 🤗 Já avokádo teda nejím 😅 ale do sushi ho Michalovi dávám a pecku jsem prostě vyhodit nechtěla. Jenže napíchaná pecka na špejli ve vodě se ani nehla 💁🏼‍♀️ Takže zaručenej návod na vyklíčení: 🥑 pecku opláchneme a očistíme od tmavé "slupky" (oloupeme) 🥑 vezmeme papírovou kuchyňskou utěrku, namočíme, vyždímáme a zabalíme do ní pecku 🥑 vlhkou utěrku s pecku uvnitř dáme do uzavíratelnýho sáčku 🥑 pecka bude ve vlhku a teple a za cca 1-2 týdny pukne a začnou vykukovat kořínky 🥑 když se pecka rozpůlí, z jedný strany budou kořínky a z druhý se poklube stonek, můžeme přendat a posadit do vody (do výběrů jsem uložila průběh) Zkoušeli jste někdy pěstovat avokádo z pecky? Šlo to? 🌱🥑💚 PS.: Od chvíle, kdy se objevil stonek, uběhly do téhle výšky 3 týdny .

#avokádo #pěstuju #pěstuju avokádo #jak vypěstovat avokádo #avokádo z pecky #pecka avokáda #česky #cz a sk #hezky česky

0 notes

leona-florianova · 2 years

Text

Aha, aha, jakože kontrola splašek....

A já bláhová už si myslela, že kanálnictví bude součástí povinné školní výuky.. jako: “Děcka, pecka! Jde se na exkurzi do podzemí, kde se všichni preventivně nasosáme promořeného vzduchu! HURÁ!”

komplet logický

#to jsem si takhle vzpomněla jak jeden známej lezl do kanalizace v tý době jak se strašně rozmohla žloutenka #nebo nějaký děsný chřipky #A JASNĚ ŽE TO SCHYTAL #covid 19 #čumblr #po česky #novinky #úvahy #hele ale beze srandy jsem myslela že se bude chodit do kanalizace #a úplně mě zamrzelo že už nejsem študent #on je to fakt nebezpečnej nápad v době epidemie lízt do kanálů #i tak sem #na půl cesty nasadit si gumáky či broďáky #de se do brněnské kloaky

42 notes · View notes

predajsesrce · 4 years

Text

Mirišu jorgovani, ponovo. Dušom se širi miris onih lanjskih jorgovana sa prozora, kada smo živjeli kliše bez klišea, pa "Ružu" pretvorili u jorgovan. Sjećaš se, zar ne?

Nisi valjda u međuvremenu postao senilni starac koji zaboravlja sitne komadiće uspomena.

Puno toga još uvijek čuvam. Znam da smo podigli jedra u različite luke, i puno mora nas dijeli. Ali, oboje smo izabrali da plovimo.

Na kraju krajeva, to je sasvim bezazleno, zar ne?

Odavno se ne čujemo. Ali tu i tamo pronađem neki trag o tebi, dovoljno da znam gdje si pronašao sreću.

Danas si oženjen čovjek. I otac si.

I ozbiljan. I odrastao.

Vjerovatno si neko koga više ne bih ni prepoznala. Ali, ja čuvam dječaka u tebi. Taj dio tebe je zauvijek ostao zarobljen u mom životu. Kao dio odrastanja, i u ovako kasnim satima boljka koja pecka i tjera me da se zamislim da li bi bilo drugačije da sam izabrala tebe. Da si ti izabrao mene. Da smo se borili za nas.

Ali, plašim se odgovora. Zapravo, sigurna sam da stvari ne bi bile bolje.

Odrasli čovjek u tvome biću bi kad tad nadvladao dijete. Pa bi brojao račune pod lampom u kasne sate. Dolazio bi sa posla namrgođen. Udaljavao bi se od mene.

Ne trebaš mi govoriti da ne bi.

Ja znam da bi.

Ne zato što želiš. Nego zato što se to desi onima koji se na startu predaju.

Žena kad se osvoji, ona se njeguje svaki dan. Ne puštaš ružu da joj trnje bude jače od pupoljka.

Pardon, jorgovan.

Grad u kojem živiš, odavno nije mjesto za sresti mene. Duh moga bića luta tim ulicama kada sjećanja postanu jaka i nostalgija nadvlada, ali još nikada nije pobijedila u pokušaju da me vrati.

Odavno tu ne postojim.

Možda je i bolje. Naša priča je upravo tako i završila. U plamenu romantike, epski otpjevane i skladne harmonije ljubavi jednog pisca.

Ti si bio moj sonet.

Moja zadnja strofa ikada posvećena ikome.

I tu završavamo.

Kraj bez kraja.

Nije nesreća što te se sjetim. Nije ni prevara.

Nije ništa. Ništa značajno. Samo sjeta. Samo, proljeće je.

Jorgovani opet mirišu baštama.

Jorgovani nalik onima koje sam nekada mirisala.

44 notes · View notes

kadet-pise · 2 years

Text

V sobotu jsem byla v kině na novém Spíďovi, tak to ze sebe musím dostat. Není to ani tak recenze jako "Áááá, jděte se na to podívat" rant.

Spider-Man: No Way Home

Spider-Man: No Way Home je film, o kterém se těžce mluví bez spoilování. Takže nejdřív napíšu krátký odstavec bez spoilerů a pak se vrhnu rovnou do víru toho, co se ve filmu dělo. Tu čtěte po svém vlastním uvážení.

Spíďa je pecka. Pokud jste viděli předchozí filmy – a teď mluvím o starých Tobyho Spider-Manech a pak i Andrewových Spider-Manech – tak si ho užijete o kus víc. Útočí na nostalgii, trochu i počítá s tím, že postavy z ostatních filmů znáte. Jde to i bez nich, ale člověku unikne spousta referencí.

Příběh samotný je takový, jaký jste ho viděli v traileru. Akční, vtipný, vážný a bolavý. Vše, co od Spider-Mana chcete, to dostanete. Především tu sílu a zodpovědnost. Pro mě to byl zatím nejlepší Marvel film, byla jsem z něj nadšená víc než z Endgame.

A teď je čas na SPOILERY.

V tomhle filmu napravujeme staré křivdy. Po neúspěšném kouzlu Doctora Strange (který všechnu zodpovědnost hází na Petera, i když by měl být rozumný a dospělý, jenže je to arogantní idiot) se do Peterova světa začnou stahovat záporáci z filmů minulých. Doctor Octopus, Green Goblin a další. Úkol je tedy jasný, pochytat záporáky a poslat je zpátky do domovského universa.

Problém je ten, že pokud je pošlou zpátky, bude to přesně v okamžiku jejich smrti na konci minulých filmů. O to Peter nemá zájem, rozhodne se tedy, že jim všem pomůže – vyléčí je, ať už se to Strangovi, nebo samotným záporákům, líbí nebo ne.

Snaha o nápravu se mi moc líbila, doprovází nejen našeho Petera, ale potom i Andrewova Petera, kdy se trio Spíďů konečně dá dohromady. Film hraje na city nejen touhle nostalgií, ale i smrtí postav. Nepářou se s tím, Peter má vždy svého strýčka Bena, ale vzhledem k tomu, že ten nebyl v tomto universu představen, musí cenu nejvyšší zaplatit tetička May. Tom Holland dokázal zahrát chlapce rozervaného osudem dokonale. Díky podpoře Andrewa a Tobyho pak bylo nasnadě opravdu síle a zodpovědnosti uvěřit.

Fóry ve filmu taky padaly na úrodnou půdu. Hlavně když se trio Peterů dá dohromady, padají vtipy vlevo vpravo – ať už proto, že jsou všichni stejní matlové, nebo když začnou rýpat do Tobyho snovacích bradavek. Naštěstí mají oba dva taky svou dějovou linku, takže to nejsou jen camea, ale mají možnost příběh ovlivnit.

Ještě nutně potřebuju napsat krátkou větu o tatíčkovi Dafoe. Dává si to. Jakože hodně.

Co mě trochu mrzí je Venom. Potitulkovka Let There Be Carnage lákala, že se Spíďa a Venom konečně setkají, a houby s octem. Eddie se opíjí někde na tropickém ostrově. Sice nám zanechá slib nového Venoma, ale to mi bylo málo. Navíc jeho příchod nedává tak úplně smysl – ale to už bych začala do filmu rýpat, ale já z něj mám radost a chci ho hypovat.

Potitulkovka u Spídi je trailer na nového Doktora Strange, takže v kině to chce zůstat.

Za mě super. Potřebuju se podívat na staré Spídi a tohle si dát znovu. Aspoň třikrát.

#čumblr #česky #czech #spider-man #spider-man no way home

5 notes · View notes

jirihrdy · 4 years

Text

....šeptá se žeprý na Horních Pasekách budou mít konečně zase obchůdek....budou tam prý jen dobroty od místních...otevírají prý dočasně (než postaví nový) u cestovky v té zelené budově Novest...prý už 19.5. v 5,30 ráno....konečně zas bude ráno na snídani čerstvé pečivo! No není to pecka?

www.odmistnich.cz

Nebojte ceny budou o hodně nižší než na internetu - v těch je zahrnut rozvoz.

Nákupem od místních podporujete souseda farmáře, pekaře, sládky, cukráře, mlynáře a spoustu dalších. Ti vás za to odmění vděčností a spoustou dobrot! Lajkujte, sdílejte, pokud se nebojíte dělat radost i ostatním!

#odmistnich

##Roznov #Valassko #Beskydy

#radidelameradost #ozivimecesko #fairtrade #eko #bio #racio

1 note · View note

ceskypokefan · 5 years

Text

Viděli jste Pokemon Direct??

Fajn, tak si to shrneme.

Pro začátek: Dynamax je ta nejpitomější věc která je kdy napadla. Pokemon se zvětší a bude silnější. Jak???Proč???? To prostě nemohli udělat více mega evolucí? Tohle je tak hloupé! Nekreativní! Už máme z-moves, proč tohle museli přidávat?

Noví pokemoni se mi zatím moc nelíbí, ale to je ok. I starters se mi na začátku nelíbili a teď je mám docela ráda. Ta ovce je nudná, želva a kytka ujdou, ale pták je docela hustej, to musím uznat.

Galar region je moc hezký, barevný. A otáčení kamerou je skvělý nápad.

Nový rival mě moc nezajímá, ale ocením originalitu nápadu. Bratr šampiona, to je pecka! Zajímalo by mě jestli bude přátelský. Fanoušci roky nadávali že noví rivalové jsou moc milí, tak uvidíme.

Jsem jediná, koho ten gym leader děsí???? Nevím proč, ale mám z něho divný pocit, tak trošku uncanny valley.

Jaké máte názory vy?

#obrození #cz pokemon #hezky česky #česky

15 notes · View notes

iamalmostsoulless · 5 years

Text

A stalo se tak!

Vždy, když se vám něco nepodaří, se objeví minimálně jeden člověk se slovy “Já ti to říkal!”

Dává to smysl, je to známka vítězství. Já jsem přesně věděl, co se stane... a stalo. Takže mám patent na rozum a věštecké schopnosti. Já ti říkal, že je to špatný nápad. Že to nedopadne. Ale opravdu to byl špatný nápad? Co je špatný nápad? Existuje? Určitě, někdy z člověka vypadne fakt volovina. Vybavuji si školní léta a přípravy projektů. Vždycky se zjevil nápad, který neměl hlavu ani patu. Ale “majitel” nápadu byl hrdý. Možná... jsme se mu jako děti neměly smát. Jeee, ty seš fakt debil! Možná to v jeho perspektivě byla nejlepší možnost. Snad proto se dál styděl svoje návrhy sdílet? To je jiné téma. Jedinec může mít dobrý nápad... pod špatnými podmínkami. Někdy se jen nedaří. Počasí, zdraví, strach, peníze, rodina. Překážky. Nečekané překážky. Málokdo touží po překážkách. Pro tebe je to snadné, pro mě ne. Pro mě je snadné tohle a pro něj ne. Ale ona to zvládá bravurně. Co je pro někoho špatný nápad může být pro někoho výborný nápad. Když se takový nápad (výborný, skvělý, bezchybný, zábavný, perfektní) nevydaří. To naštve... zamrzí. Obojí? Jo. Rozhodí. Vykolejí. Většinou je potřeba trocha podpory, ale “Já to říkal” to není.

Někdy má člověk pocit, že čím víc se snaží, tím míň to jde. Možná jde jen o to, že se člověk tak moc soustředí, že vidí každou chybu. Nebo dává moc energie do moc věcí. To není platná rovnice. Neuznávám lidi, kteří vše odfláknou. To... není cesta, ne? Ovšem... takovým se někdy daří nejvíc. Pamatuji si holku, která uměla problémy tak kvalitně okecat. Procházelo jí to. Spolužáci (my) zašli. Nikdy ji to nedohnalo. Ale neměla moc štěstí v lásce. To tím asi nebude. Já nikdy nic okecat neuměla, ani lhát, já husa, neumím. Z toho důvodu jsem se snažila dělat věci tak dobře, jak jsem jen mohla. Nelze očekávat uznání. Ne, prostě ne. Není to fér, ale nikdo nás chválit nemusí. I když si to zasloužíme. (Chvalme se sami.)

Prohra bolí. A každý se vyrovnává se zklamáním jinak. Někdo udrží chladnou hlavu, je klidný. Takovým závidím. Někdo vybuchne, je naštvaný. Vznětlivost. Někdo je smutný. Brečí. Někdo mávne rukou. Někdo potřebuje podpořit a někdo ne. Pojďme si zavolat, pojďme se obejmout. Napijí se, zakouří si. Samota v přírodě. Samota v pokoji? Bar s kamarády? Na výběr je ticho, smutná hudba... či techno? Country?? Proč ne. Je to individuální. Jestli je jistý způsob jak mladšího jedince (dítě chodící do školky, ale i puberťáka) demotivovat od projevování emocí po zbytek života, je to věta “Ty seš nějaká přecitlivělá...” (nějaký přecitlivělý) Už neprojeví nic. Protože jestli vás něco při pláči rozhodí ještě víc, je to křik někoho, pro koho je pláč špatná reakce. Zejména pokud brečet nechcete, ale ty slzy nejdou zastavit. Nechci brečet, je to špatně... tak to na mě nekřič! Prosim. Spoustě kloučků se říká, že chlapi nebrečí. Nebreč, brečí snad taťka? Kdo ví, třeba by chtěl, ale řekl mu to jeho táta a mu to řekl jeho táta a mu to řekl jeho táta. I holčičkám se říká, ať nebrečí. Protože jsou hysterické jako jejich matka. Kdo tě bude chtít, když furt řveš?! Nikdo? “Ty seš snad labilní! Potřebuješ psychiatra!” Po tomhle už jo...

Nevzdávat se. To je hláška! Něco na ní bude. Asi nejde všechno pustit hned po prvním nezdaru. Napoprvé se nemusí dařit. Napoprvé nás většinou provází strach. Představa. A realita? Se liší. Málo. I dost. Ačkoli jsem zastánce toho, že házet hrách o zeď není cesta- občas se to stane každému: máme pocit, že když to budeme zkoušet znovu a znovu, tak to půjde, ale nepůjde, jen nás ty nárazy do zdi otupují. Nemusíme být hrášek, abychom tu zeď pocítili. Lítáme proti ní sami. Stupidní zdi. Lidi jako zdi. Jejich myšlení. (Omítka z tolerance) Domeček. Kolem osobnosti. Ačkoli jsem zastánce toho, že házet hrách o zeď není cesta, pár pokusů cesta je. Musíte být motivovaní. Motivace. To je divná věc. Leckdy mi přijde, že disciplínou některých je demotivace. Demotivovat své okolí k nulovým výsledkům. Nulové radosti. Občas je to tak prosté. Chce to odvahu. Vždycky to chce odvahu. Každý potřebuje odvahu k něčemu jinému. Motivace a odvaha. Obsah motivačních příspěvků na Instagramech. Citáty. Cože?!

Hlavně: všechno negativní může nést něco pozitivního! Nedařilo se vám, ale uvědomit si vaše chyby, to je pecka. Poučení do budoucna. Nová znalost. Výhodné. Hledají se složitě, tyhle poučení. Je nutný odstup. Například odstup času. Prohra může být motivace.

Někdy se nedaří... Třeba se ještě zadaří...

#česky #nápad #pokus #odvaha #strach #motivace #demotivace #zklamání #prohra #pláč #podpora #útěcha #ponaučení

3 notes · View notes