Co to furt řešíte proboha?

Vidím tady co chvíli. V serialu ××× České televize je lesba. Ježišikriste, koho to zajímá, copak se na sračky z České televize někdo příčetný dívá? Ono řešit Československou televizi bylo divné už před 40 lety, to když někdo vytáhnul Bohdalku či zakletého Gotta v Laterni tak si všichni s útrpnými pohledy odsedli, bo teda chápali, že se nedomluvíte a tudíž na tu absurdní kopii ZDF holt koukat musíte, bo vám nic jiného nezbývá, ale definitivně se o tom nikdo rozumný bavit nechtěl. Po 40 letech, kdy tam jaxi pořád dávají leda žabě na zadek, možná je to ještě o cosi horší, na to mládež s nadšením čumí. Pane bože co to je za děs, čeho jsem se to zas dožila…

Čím víc toho pamatuju tím méně moderní dobu chápu. Na jedné straně internet a prakticky neomezené možnosti studia a zábavy na úrovni, ale ne, mládež řeší lesby v nějakém polodementním seriálu výmazů z České televize a co vypadlo z jakého politického poblbance ve zprávách. Chce se mi zvracet…

Otevřená odpověď na článek Petra Machovského (Trikolora)

(upozorňuji na dlouhý příspěvek)

Zrovna včera jsem se velice rozezlil nad rozhovorem s Václavem Klausem mladším, který otevřeně přiznává, že ve svých předvolebních řečičkách schválně přehání, aby na sebe strhnul pozornost. Na tom by nebylo nic špatného, dělá to každý politik a jako taktika mu to evidentně vychází. Problém ovšem přichází ve chvíli, kdy si uvědomíme, že tímto způsobem přehání o minoritách a vůbec skupinách, které další hejtění v tuhle chvíli fakt nepotřebujou. 160 pohlaví? Co jsem vám kdy udělal, pane Klausi? Proč používáte mne a mou komunitu jako živý štít? A vůbec, proč si nás vůbec berete do pusy, když nás tak nenávidíte?

Dneska ráno se objevila zpráva, že Trikolora v Jaroměřicích vyvěsila plakáty s fotkou Schwarzenberga s Hashimem Thacim a nápisem „Vrah a jeho poskok“. Nesnažím se nikoho bránit, politika je černá jak bota až do morku kostí skrz naskrz, ale asi se shodneme na tom, že takhle by kampaň vypadat úplně neměla. Jasně, Klaus junior se sice ohrazuje tím, že to není stranou schválená akce, že s tím nemaj nic společnýho a že „není strategií Trikolóry útočit na někoho jiného a očerňovat ostatní politiky“ ( Zdroj) , ale když vám to říká někdo, kdo si dělá srandu ze sto šedesáti pohlaví a navíc při poslední volbě prezidenta nadával Schwarzenbergovi do cizáků… No. Důvěra až ke stropu, žeáno.

Dneska tedy na tyto výlevy navazuji článkem jednoho z členů Klausovic Trikolory – Petra Machovského, mimo jiné „absolventa Vysoké školy ekonomické, manažera se zkušenostmi v českých i nadnárodních firmách, od roku 2012 podnikatele v ICT a ekonomickém poradenství, odborného garanta komise pro Průmysl a obchod hnutí Trikolora a místopředsedu pražské organizace“. Neboli, člověka, který ví o LGBTI+ komunitě plus mínus prd, a proto se o ní rozhodl napsat článek. A my si ho rozebereme hezky odstavec po odstavci, protože když mám trpět já, zvu všech 160 pohlaví, aby trpělo se mnou. Předesílám, že všechny úryvky jsou brány z blogu pana Machovského, machovsky.blog.idnes.cz (potažmo z webovek Trikolory), ze článku „Prague Pride 2020: Buďme fér i hrdí a nechme manželství muži a ženě“.

„O čem jiném má člověk psát svůj blog v týdnu, kdy probíhá Prague Pride? A tak i já přispěji svou troškou do mlýna. Nedá se nic dělat. :-)“

Dá se dělat spousta věcí. Třeba nedělat nic. Nepsat o věcech, kterým nerozumím. Nešířit nenávistné řeči zahalené do roušky „ale já to přece dělám pro vaše dobro!“ řečí.

Pan Machovský hned zezačátku článku tvrdí, že teda sice jako nemá mezi homosexuály kamarády, protože to dělaj jen populistický levičáci (yeehaw), ale že jich za život spoustu potkal a nikomu z nich nevoněl pochod na Prague Pride.

„Jejich argument byl dost podobný: Proč bych měl veřejně vyjadřovat hrdost nad svou sexualitou? To je přece věc, kterou nemohu ovlivnit. Vy heterosexuálové to snad děláte? Pochodujete ulicemi a dáváte na obdiv své sexuální preference? Zároveň nechápali (ne všichni, samozřejmě), jak a proč by někdo měl bojovat za jejich práva tímto způsobem? Obzvlášť, když se necítili na svých právech nijak kráceni. A to je, myslím, důležitá poznámka.“

Tak si to vezměme od začátku. Zaprvé, tahle rétorika je i z úst člověka spadajícího do LGBTI+ komunity zcestná. Rozumím jí, ale je zcestná. Jasně, peníze by se daly využít jinak, do vzdělávacích akcí a kdo ví čeho ještě. Jenže Prague Pride a její průvod není o bojování, nýbrž o zviditelnění a vzpomínce na první americké veřejné nepokoje ve jménu LGBTI+ komunity. Bohužel, tyhle vzpomínky se z českého prostředí vytrácí. Práva leseb a gayů se tu jaksi vynořila odnikud a najednou tu byla, nepředcházely jim tahanice a úmorné nepokoje, kterými nám vydláždil cestu západ. Ačkoliv se průvod může zdát být jen snahou vyprovokovat nácky, fašouny a nábožensky smýšlející nácky a fašouny, je to skvělý nástroj, jak politickým orgánům ukázat, že tu pořád jsme, ačkoliv se na nás neustále zapomíná. Ano, mluví se o nás, a to většinou negativně, jupí jou, ale kde jsou legislativy, za které bojujeme? Kde jsou společenské změny, za které bojujeme? Ty naše vláda neustále odkládá. A to, že si přátelé pana Machovského nepřipadají kráceni na právech? Inu, podívejme se, kdo pan Machovský je. S největší pravděpodobností jsou jeho homosexuální známí zazobaní Pražáci, kterým věru nic moc nechybí. Ale jak k tomu přijde zaskříňovaný Jarda z Rokytné?

To, že heterosexuálové veřejně nevyjadřují svou orientaci je taky naprostá blbost. Heteráci se drží na ulici za ruce. Kluci a holky se ošahávaj na autobusových zastávkách. Manželé se v restauracích normálně líbají. Každé tříleté holčičce, která si ve školce našla kamaráda, rodiče žertovně vtloukají do hlavy, že by se měla začít chystat svatba, protože se určitě jednou vezmou. Rád bych vyzval pana Machovského, aby se vzal za ruku třeba s Klausem juniorem a prošli si spolu několikrát Václavák nahoru a dolů. A třeba aj tu hubičku si můžou dát. A uvidíme, jak by se z pohledů kolemjdoucích cítili.

Machovský pak, samozřejmě, jako správný politik, omílá dokola politicky korektní srance o tom, jak mu homosexuálové nevadí, že si každej má dělat, co chce, že nám právo na to, dělat si, co chceme, nehledě na sexuální orientaci, dává samotná ústava. No, a pak klasicky dodává – nechte si to na doma, žeáno.

„… Letos je součástí Prague Pride i petice s požadavkem na manželství pro všechny. A to je dle mého hlavní kámen úrazu. Vsadím se, že 99 % z nás nechává naprosto chladnými, co lidé s odlišnou sexuální orientací dělají či nedělají ve své ložnici. […] Jenže ono opravdu neexistuje nic jako právo na manželství pro všechny.“

Upozorňuju, že takový pohled na LGBTI+ komunitu je vskutku nešťastný, a bohužel ukazuje na to, že pan Machovský se s gayi a lesbami potkává tak maximálně v pornu. Heterosexuální komunita si potřebuje konečně uvědomit, že život homosexuálního individua není o tom, co s kým dělá v posteli. Homosexuální osoba není šukací hračka, homosexuální osoba není pouhý objekt sexuální touhy, homosexuální osoba si nezaslouží zažívat v každém politickém proslovu nebo debatě v hospodě neomluvitelnou fetišizaci. Osoba s homosexuální orientací je člověk. Člověk, který normálně žije, chodí do práce, platí daně, vychovává děti, zakládá rodiny, chodí ráno na nákup, studuje, vzdělává se, chodí na procházky, vaří, stará se o své rodiče, chová andulky, jezdí na výlety, okopává zahrádku. Smrskávat celou osobnost homosexuálního individua jen na to, s kým a jak provozuje sex, je projevem dehumanizace dané osoby. Daná osoba totiž musí chodit na úřady, kde čelí diskriminaci. Musí vyzvedávat děti ve školce, kde jí je často odmítají dát, protože není „právoplatný rodič“. Musí si odpustit darování krve, protože by musela lhát ve formulářích, nebo sexuálně abstinovat. Jako transgender osoba s homosexuální orientací se musí nechat před tranzicí rozvést, i přes to, že se s partnerem milují a chtějí jako rodina setrvávat i nadále. A takové věci si opravdu nemůže nechat jen tak pro sebe v ložnici.

Machovský pokračuje sáhodlouhým pláčem nad tím, že „nemůžeme měnit významy slov“ a že „manželství je manželství a má svůj význam“, tak jsem rád, že se z něj kromě experta na LGBT studies stal i lingvista a etymolog. Jazyk se mění. Tak to prostě je. Kdyby se neměnil, asi byste nám sotva říkal, že něco je nebo není „fér“, a promlouval byste k nám rétorikou nepochopitelně složitého Jiráska. Nebudu vás zahlcovat výkladem o tom, že jazyk je koncept vytvořený člověkem, slovům dává význam člověk a jde tedy o neustále se vyvíjející jednotku, bla bla bla, stejně by vás to nezajímalo. Ale stojím si za tím, že pokud jsme jako lidstvo schopní pro akt, při kterém v žertu napálíme druhou osobu za pomoci hudebního klipu „Never Gonna Give You Up“ přijmout slovo „rickrollování“, tak jsme určitě schopní pod pojem „manželství“ zahrnout i homosexuální páry.

V následujících odstavcích si Machovský stěžuje na to, že Prague Pride je dotovaná magistrátem. Dostala na to jeden milion korun, přičemž by pole Machovského tyhle peníze v době krize mohly jít jinam, a prohlašuje, že „pokud chce někdo pořádat mejdan, ať si ho zaplatí“. Rád bych podotknul, že na webovkách Trikolory můžete v horní liště pod ikonkou „Podpořte nás“ darovat hnutí peníze na transparentní účet 😊. Heleďte, jasně, že peníze teď nejsou a hledá se, kde se dá. Ale řekněme si to na rovinu, podle MFČR dostalo za rok 2019 jenom hnutí ANO ze státního rozpočtu 145 942 500 Kč. Kolik za letošek skončí u Trikolory se dozvíme z tabulek až příští rok. Všichni víme, že peníze se ztrácí, nikdo neví kam, kapsy jsou děravé, pokladnice chřadne… To není nás problém. To si musíte vyřešit vy v politice. Ten jeden melcek už stát zas tolik nerozbije. Navíc, berte to jako takovou jednorázovou nápravu za osobní újmu, kterou nám vy a vám podobní způsobujete takovýma řečma každý den. Vidíte, ani to nebolelo.

„Jedním z hlavních sponzorů letošní Prague Pride je společnost Vodagone. Dokonce jsem na stránkách Prague Pride viděl, že si kvůli tomu mobilní operátor přebarvil na duhovo své logo. Fajn. Ale pokud opravdu chtějí nadnárodní korporace bojovat za práva LGBT menšiny, proč tímto způsobem a proč u nás?“

Inu, pomáhat, to je trochu silné slovo. Zviditelnit se? Mnohem lepší. Samozřejmě tuto snahu Vodafonu nijak nezazlívám, když už nic, je to aspoň něco, je to aspoň někdo. Když se v druhé půlce tohoto odstavce Machovský ptá, proč se Vodafone nezaměří na pomoc v Africe nebo Asii, kde LGBTI+ komunita potřebuje pomoc víc, vlastně odpověď najde v mých předchozích větách. Vodafon nepodporuje ideologicky, pouze cílí na LGBTI+ komunitu jako na zákazníky a doufá, že tím, že si přebarví logo, si česká LGBTI+ komunita řekne „ha, tihle jsou za náma, tak si k nim přepíšu telefon“. Vodafon za nikým není, Vodafon to dělá pro zisk, jako každá nadnárodní společnost. A je v zájmu nás všech se tím nenechat ukolíbat, ale… No, na druhou stranu, proč se zároveň nepobavit v internetových diskuzích nad tím, jak se čeští nácci rozčilují, že si kvůli duze na logu vodafonu budou muset jet na pobočku přepsat všechny účty někam jinam.

„Na úplný závěr bych chtěl naše aktivisty požádat o jednu laskavost: Nesnažte se, prosím, tvrdit, že být fér znamená souhlasit s manželstvím dvou osob stejného pohlaví. To apriori znamená, že mě považujete za nefér člověka. A ačkoliv nejsem nijak vztahovačný, tohle prostě není začátek diskuze.“

Jak bych vám to jen… Pane Machovský. Po takovémto výstupu opravdu nejste v pozici, abyste české aktivisty žádal o cokoliv jiného než odpuštění. A proto mne nechte tuto diskuzi v klidu a pokoji ukončit: 

Jste neférový člověk.