filmovy-svet - Tumblr blog

filmovy-svet · 5 years

Text

Kdo?

Jak si uvědomujeme kdo jsme? Kdo chceme být? A od čeho se odvíjí to – čím se skutečně staneme?

Objevujeme sami sebe. Celý život – od narození až do smrti. Objevujeme věci, jenž milujeme i ty, které nenávidíme. Učíme se měnit názory. Žít s názory ostatních.

Tvoříme se. Pomocí lidí, které si pouštíme do života. Filmů, které vidíme a knih, které přečteme (i těch, které jen rozečteme a nikdy se nedostaneme ke konci, a nikdy se tak nedozvíme, jak celý příběh končí). Je ironické, že nikdy nedojdeme k cíli. Nikdy nenalezneme konec naší cesty.

Vždy bude něco nového, co nás vhodí do vod, jenž jsou nám neznámé. A nám nezbude nic jiného než plavat. Je jedno, jestli se rozhodneme jít s proudem – nebo snad proti němu.

Je to jedno. Vše bude přesně takové, jaké má být.

Budíme se s pocitem nekonečného štěstí i hořkého prozření. Žijeme s pocity, kdy se nám dny zdají moc krátké a také s těmi, kdy se dny táhnou. Žijeme se štěstím i smutkem. Naší součástí je beznaděj. I láska.

Občas si přečteme motivační článek na internetu. Pravděpodobně o tom, jak být lepší. Anebo o tom, co dělají úspěšní lidé hned po probuzení.

Ze spousty stran zjistíme, že svět není vůbec takový jaký si ho celé dětství pamatujeme.

Není bezstarostný, slunečný a být dospělý – není jednoduché.

I přesto je krásný.

Noční oblohy s hvězdami, čistý vzduch v noci, polibky v dešti, zpívání (v dešti) pod vlivem alkoholu, pocit, že jsme silnější, že jsme slabí. Jídlo, které milujeme, vůně, které jsou prostředkem k útěku za ženou jménem Nostalgie. Malé radosti a pocity úlevy, když něco (ne)vyjde, ale my to máme za sebou a konečně si od toho můžeme poodstoupit.

Svět je o tom, že tu budeme. Budeme sami sebou.

A i když asi nikdy nebudeme mít hrad z čokolády, ranč jako z McLeodových dcer, novinářskou kariéru jako Rory Gilmore, příležitost jako Andy z Ďábel nosí pradu nebo první lásku jakou prožil Ellio z Dej mi své jméno.

A je to úplně jedno. Protože všichni žijeme tyhle příběhy.

Jen nám u toho nemůže hrát skvělý soundtrack. Byť by to ve spoustě situací bylo skvělé a nám v tu chvíli hlavou projíždí i ony nápady na píseň. Jen to vždy nemůže dopadnout dobře, protože tu není nikdo, kdo by nám poukázal na chybu ve scénáři.

Jsme tu jen my. Jen my a naše činy.

0 notes