Manifest

V něčem se botanika (a věda obecně) a umění sbližují. Méně práce v terénu, méně tvorby rukama. Počítač, kód, data, vše se dostávává z bioinformatiky a digitálních médií do „normálních“ oborů. Nevyhneme se tomu, tak proč se nepřátelit? Pracovat s nějakým programem se stejně musíme naučit, tak proč nevytvořit i něco pěkného?

Softwarem, který se používá ve vědě, můžeme generovat i audiovizuální umění. Data z projektů a pokusů se dají využít i trochu jinak. Pokud souhlasíme s tím, že umění je kombinace "řemeslného umu" a kreativního nápadu, pak máme z půle hotovo - řemeslo už umíme. Stačí domyslet ten zbytek. Umělecké ztvárnění přírody by nemělo znamenat jen fotografie a krajinomalbu. Zkusme přijít s něčím jiným.

Současná doba si také žádá nové prostředky komunikace - postery a dlouhé texty přestávají stačit. I když se dá o moderní komunikaci mnoho naučit z videí někde na internetu, nemůžeme nikdy stihnout nastudovat vše potřebné. Jeden člověk má jasné limity, nemůžeme umět vše, a je potřeba spolupracovat.

Není třeba shromažďovat elity národa a vytvořit centrum excelence. Díla vytvořená s pomocí počítače nemusí tvořit jen špičkoví umělci pro galerie a televizi. Umčo můžem dělat jen tak, amatérsky, podobně jako někdo zpívá u ohně nebo chodí do ochotnického spolku. Nová média jsou ve společnosti již tak zabydlená, že by měla být přirozenou součástí života běžného smrtelníka, stejně jako třeba zpěv nebo fotografie.

Jak jinak říkat setkání nad našimi daty z výzkumu či studia a snaze z nich vymáčknout něco zajímavého, než právě datový dýchánek?