100metod - Tumblr blog

100metod · 7 years

Text

#1 Designová výzva

Vhodné pro:

vyjasnění si designové výzvy;

správné uchopení zapeklitého problému;

Sladění pohledů na problém u celého týmu.

Co potřebujete:

Čas: 2-4 hodiny Materiál: post-ity, psací potřeby Lidi: celý tým

Postup:

Pojmenujte v týmu problém, který chcete řešit. Odpovězte si na tři otázky: jaký problém řešíte, kdo takový problém má i v jakém kontextu jej řeší.

Pokuste se zformulovat designovou výzvu do jednoduché otázky - nejlépe začínající slovy “Jak bychom mohli…”

Správně formulovaná otázka by měla splňovat 3 kritéria: zaměří se na konečný dopad, umožní různá řešení a zohlední kontext a vyplývající omezení.

Ujasněte si požadovaný dopad vašeho řešení pro cílové skupiny i způsoby, jakým jej budete ověřovat.

Zkuste vymyslet prvních několik řešení. Pokud jste schopní dvě až tři řešení vymyslet během krátkého brainstormingu, je to známka toho, že jste na správné cestě.

Sepište si několik poznámek o kontextu, ve kterém se nacházíte. S čím musíte počítat, co může váš projekt ovlivnit, jaká jsou rizika, jakým bariérám můžete čelit apod.

Znovu si přečtěte otázku vytvořenou v druhém bodě a přeformulujte ji, pokud je potřeba. Nebojte se výzvu přepracovávat několikrát, je opravdu důležité, abyste se na ní v týmu shodli.

Tipy:

Myslete na to, že výzva nesmí být příliš široká (abyste věděli, kde začít s řešením), ale ani úzce vymezená (aby neomezila vaši kreativitu).

Věnujte této fázi dostatek času. Ačkoliv se vám bude zdát, že se točíte v kruhu, správné uchopení výzvy je pro projekt klíčové.

Ujistěte se, že máte výzvu formulovanou jako otázku, lépe se vám budou hledat možná řešení.

Příklady využití:

Přečtěte si, jakým způsobem vybírali svojí designovou výzvu studenti z Kalifornské univerzity v Berkeley. A pokud chcete jen rychlý a srozumitelný konkrétní příklad, jak může celý proces vypadat, podívejte se na krátké video od Thomase Andersona.

Kde hledat více informací?

IDEO.ORG, +ACUMEN. How to Frame Your Own Design Challenge. Design Kit: The Course for Human-centered Design. Dostupné také z: http://plusacumen.org/wp-content/uploads/2015/02/Frame-Your-Own-Design-Challenge.pdf

ANDERSON, Thomas. How To Properly Frame Your Design Challenge. In: Digital Experience Design [online]. 2016 [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: https://medium.com/digital-experience-design/how-to-properly-frame-your-design-challenge-36104910dfc8#.aai7ui5vr

CORNELIUS, J. Framing Your Design Challenges. In: Ninelabs.com [online]. 2016 [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: https://ninelabs.com/blog/framing-design-challenges/

#definice

0 notes

100metod · 7 years

Text

#2 Brainstorming

Vhodné pro:

generování velkého množství nápadů,

hledání řešení neobvyklých problémů,

aktivizaci týmu v úvodní i kreativní fázi designového procesu.

Co potřebujete:

Čas: 30-60 minut Nástroje: psací potřeby, flipcharty, post-ity Počet lidí: 3 a více

Postup:

Vyberte ve skupině facilitátora, který bude organizovat průběh, zaznamenat nápady a usměrňovat účastníky.

Definujte konkrétní téma, kontext, detaily a záměr brainstormingu. Stanovte si časový rámec nebo konečný počet nápadů.

Představte si v týmu základní pravidla brainstormingu. Těmi jsou zákaz kritiky a otevřenost všem nápadům, rovnost všech účastníků, důraz na kvantitu před kvalitou, sdílení všech nápadů, vzájemná inspirace a pravidlo, že vždy mluví jen jeden účastník.

Začněte s brainstormingem. Nezapomeňte stopovat čas.

Zapisujte opravdu každý nápad.

Zhodnoťte výsledky. Teprve teď diskutujte, kritizujte, vybírejte nápady pro pozdější realizaci. Nápady můžete hodnotit pomocí stupnice 1-5 (jako ve škole), můžete také zvolit hlasování v týmu nebo řadit nápady do předem stanovených kategorií.

Tipy:

Navoďte příjemnou atmosféru, abyste podpořili tvůrčí myšlení.

Během brainstormingu si dejte pozor, abyste neodbíhali od tématu, nebo se naopak nezabývali pouze jedním řešením.

Vyzkoušejte také některou z variací brainstormingu - 6-3-5 brainstorming (vymyšlení 108 nápadů během 30 minut), brainstorming 101, brainstorming Aoki (prezentace nápadů současně s jejich generováním) a další.

Příklady využití:

Stefanos Kythreotis se svými kolegy v rámci předmětu Design Principles využil brainstorming pro návrh produktu pro mravence, který byl inspirovaný filmem Život brouka.

Kde hledat více informací?

WILSON, Chauncey. Brainstorming and beyond: a user-centered design method. Amsterdam: Morgan Kaufmann, 2013. ISBN 01-240-7157-0.

DAWSON, Patrick a Constantine ANDRIOPOULOS. Managing change, creativity and innovation. Los Angeles: SAGE, 2009, 151-159. ISBN 9781412948531.

Brainstorming.co.uk [online]. Infinite Innovations Ltd, 2011 [cit. 2016-09-19]. Dostupné z: http://www.brainstorming.co.uk/

#definice

0 notes

100metod · 7 years

Text

#3 Brainwriting

Metoda je vhodná pro:

generování nápadů ve skupině,

skupinu, která se příliš nezná a brainstorming pro ně nemusí být komfortní,

situace, kdy nefunguje klasický brainstorming.

Co potřebujete:

Čas: 30 minut Materiál: psací potřeby, papíry Lidi: 6 a více

Postup:

Nejznámější podobou brainwritingu je metoda 6-5-3, při které 6 lidí vymyslí během 5 minut alespoň 3 nápady. Po zhruba 30 minutách vám tak vznikne téměř 100 nových nápadů.

Vytvořte skupiny po 6 členech a každému rozdejte papír. Zvolte facilitátora, avšak i ten se může brainwritingu zúčastnit.

Během časového limitu 5 minut by měl každý napsat alespoň 3 nápady, které ho napadají k řešenému problému.

Po uplynutí této doby, všichni předávají svůj papír kolegovi po levé straně. Ke každému se tedy dostanou 3 cizí nápady. Během následujících 5 minut každý připíše další 3 nové nápady - nápady mohou být zcela nové, inspiraci napsanými nápady se meze nekladou.

Generování končí ve chvíli, kdy se papíry s nápady dostanou ke svým původním majitelům. Přečtěte všechny nápady, roztřiďte je a vyberte nejlepší.

Tipy:

Myslete na ostatní a přizpůsobte jim čitelnost svého písma.

Existují i další varianty brainwritingu - volné psaní, deníčky pro celodenní zapisování nápadů, brainsketching, brainwriting pool.

Při použití metody 6-5-3 nepoužívejte pouze hesla, ale jednotlivé nápady se snažte stručně popsat, přiblížit.

Příklady využití

Pokud si stále nejste jistí, co brainwriting obnáší, podívejte se na video James Taylora, experta na kreativní metody.

Kde hledat více informací?

MICHALKO, Michael. Cracking creativity: the secrets of creative genius. Berkeley, Calif.: Ten Speed Press, c2001. ISBN 15-800-8311-0.

Brain Writing. In: _Knowledge Sharing Toolkit _[online]. 2016 [cit. 2016-09-13]. Dostupné z: http://www.kstoolkit.org/Brain+Writing

VANGUNDY, Arthur B. Techniques of structured problem solving. 2nd ed. New York: Van Nostrand Reinhold Co., c1988. ISBN 04-422-8847-6.

RUDY, Lisa Jo. How to Use Brainwriting for Rapid Idea Generation. Tutsplus.com [online]. 2016 [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: https://business.tutsplus.com/tutorials/how-to-use-brainwriting-for-rapid-idea-generation--cms-26451

#definice

0 notes

100metod · 7 years

Text

#4 Myšlenkové klobouky

Vhodné pro:

systematické řešení problému z různých pohledů,

přehodnocování existujících nápadů a generování nových,

zamezení konfliktů při skupinových debatách.

Co potřebujete:

Čas: 60 minut a více Nástroje: flipchart a fixy, pomůcky představující šest barevných klobouků Počet lidí: 6 lidí

Jaký druh myšlení klobouky představují?

Bílý – fakta, informace a nestrannost

Červený - emoce, dojmy, tušení a pocity

Černý - kritiku problému, negativní stránky, rizika

Žlutý - optimistický pohled, pozitivní stránky, proveditelnost

Zelený - tvořivost, ideaci

Modrý - organizování, facilitace a spolupráce v týmu

Postup:

Určete si téma, které potřebujete vyřešit. Představte všem pravidla aktivity - především jaký druh myšlení klobouky představují.

Vyberte si způsob, jak budete metodu používat. Obvyklé varianty jsou dvě: všichni společně myslí pod jednou barvou klobouku nebo v jeden čas má každý na hlavě jiný klobouk.

Nasaďte si klobouky - myslete pouze způsobem, jaký je předurčen barvou klobouku. Vystřídejte všechny klobouky - modrý klobouk použijte jako poslední.

Zapisujte jednotlivé poznatky na flipchart nebo tabuli - rozdělte si jej do šesti polí podle barev klobouků, vyhněte se průběžné kritice.

Poznatky zhodnoťte a diskutujte o nich.

Tipy:

Při použití ve skupině vyberte jednoho člena týmu, který bude mít celou dobu modrý klobouk a převezme roli facilitátora.

Metodu lze použít i individuálně. Aplikujte všechny styly myšlení postupně a na závěr jednotlivé poznatky zhodnotí pomocí modrého klobouku.

Využijte metodu v kombinaci s hraním rolí.

Příklady využití

Myšlenkové klobouky se často využívají ve vzdělávání pro rozvoj kritického myšlení. Ergin Erginer z Nevşehir Hacı Bektaş Veli University otestoval použití metody při výuce ošetřovatelství. Případová studie z řecké univerzity popisuje, jaký vliv může mít spojení myšlenkových klobouků a online komunikačního nástroje na rozvoj tvořivosti studentů. Vědkyně z University of New England zjišťovaly pomocí myšlenkových klobouků, zdali jsou vysokoškoláci schopní v rámci vzdělávání replikovat hraní rolí v prostředí virtuální reality, konkrétně do hry Second life.

Kde hledat více informací?

DE BONO, Edward. Šest klobouků, aneb, Jak myslet. Praha: Argo, 1997. ISBN 9788072031283.

CHYTKOVÁ, Dagmar. Aplikace metod kritického a kreativního myšlení do e-learningu [online]. Brno, 2013 [cit. 2016-08-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/179578/ff_m_b1/chytkova_diplomova_prace.pdf. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví.

KIVUNJA, Charles. Using De Bono’s Six Thinking Hats Model to Teach Critical Thinking and Problem Solving Skills Essential for Success in the 21st Century Economy. Creative Education [online]. 2015,06(03), 380-391 [cit. 2016-08-23]. ISSN 2151-4755. Dostupné z: http://www.scirp.org/journal/PaperDownload.aspx?DOI=10.4236/ce.2015.63037 )

#definice

0 notes

100metod · 7 years

Text

#5 5 proč

Metoda je vhodná pro:

objevení původního problému,

chvíle, kdy vyřešení zdánlivého problému nemá požadovaný účinek,

objevení potenciální hrozby či problému.

Co potřebujete:

Čas: 30 minut a více Materiál: flipchart, fixy Lidi: 3 a více lidí

Postup:

Vytvořte tým lidí, kteří designové výzvě rozumí a jsou s ním natolik seznámení, že jsou schopní objevit příčinu problémů. Vyberte jednoho facilitátora.

Problém jasně popište a napište ho na viditelné místo, např. na flipchart.

Položte si otázku začínající na “Proč?” - např. “Proč tento problém nastal?”, “Proč se děje to, co se děje?”

Svou odpověď zapište a následně si opět položte další otázku “Proč…”.

Tento bod opakujte minimálně pětkrát.

Před sebou byste teď máte možnou příčinu původního problému, která se zpočátku nemusela zdát zřejmá.

Začněte pracovat na řešení původního problému.

Tipy:

Při odpovídání se snažte být co nejvíce přesní, konkrétní a vycházejte z faktů a svých znalostí.

Pište rukou na tabuli či na flipchart, aby všichni dobře viděli probíraný problém.

Ve většině případů stačí zeptat se 5x. Pokud máte ale pocit, že stále nevíte správnou příčinu, zeptejte se znovu.

Příklady využití

S touto metodou přišel pro Toyota Motor Corporation Taiichi Ohno a Toyota ji stále používá. Podívejte se na krátké video, které tuto metodu představuje. A pokud chcete příklad, jak metoda funguje v češtině, Wikipedie uvádí jednoduchý příklad s nepojízdným autem.

Kde hledat více informací

SEITER, Courtney. The 5 Whys Process We Use to Understand the Root of Any Problem. In: Buffer Open [online]. 2014 [cit. 2016-09-28]. Dostupné z: https://open.buffer.com/5-whys-process/

SCHNEIDER, Jakob a Marc STICKDORN. This is service design thinking: basics, tools, cases. Hoboken, N.J.: Wiley, c2011. ISBN 9781118156308.

SERRAT, Olivier. The Five Whys Technique [online]. 2009 [cit. 2016-09-28]. Dostupné z: https://www.adb.org/sites/default/files/publication/27641/five-whys-technique.pdf

#definice

0 notes

100metod · 7 years

Text

#6 6 otázek

Zřejmě si nekladete ty správné otázky, které vám pomohou lépe uchopit řešený problém. Stačí se přitom zeptat na ty nejzákladnější aspekty problému: KDO, CO, KDE, KDY, PROČ a JAK? V angličtině se pro tuto metodu vžila zkratka 5W1H.

Metoda je vhodná, pro:

Ujasnění si podstatných stránek problému na začátku projektu,

zarámování problému,

komplexní porozumění problému.

Co potřebujete:

Časová náročnost: 30 minut a více Potřebné materiály: post-ity, psací potřeby Počet lidí: celý projektový tým

Postup:

Sestavte projektový tým a určete si časový rámec schůzky.

Postupně si položte důležité otázky: Kdo? (Koho se problém týká, jaké zainteresované strany se na projektu podílí, kdo nese zodpovědnost, jaké jsou jejich hodnoty, potřeby?) Co? (Co je problémem? Které objekty, aktivity, transakce jsou relevantní k projektu?) Kde? (Jakého místa či oblasti se problém týká?) Kdy? (Má problém časové ohraničení?) Jak? (Jaké se problém projevuje? Jak jej lidé dnes řeší?) Proč? (Proč je potřeba pracovat na řešení?3. Moderátor dbá na to, aby všechny otázky byly na konci diskuze zodpovězené.

Zkontrolujte své odpovědi. Nezapomněli jste na něco důležitého?

Sepište odpovědi na všechny otázky . Forma je čistě na vás - může se jednat o dokument, prezentaci, video či myšlenkovou mapu.

Tipy:

Na dobře formulovanou otázku by nemělo jít odpovědět odpovědět pouhým ano/ne.

Některé informace bude pravděpodobně potřeba najít či ověřit. Pokud po zodpovězení vyvstanou další otázky, je nutné na ně také odpovědět. Počítejte s tím ve svém časovém plánu

Důležité je držet se faktů a informací, ne jen pocitů.

Příklad využití:

IT konzultant Takis Athanassiou v blogovém příspěvku popisuje, jak pomocí této metody vyjasňovali problém projektového rozpočtu. Další možné použití popisuje Darrell Velegol, a to při tvorbě MOOC.

Kde hledat více informací?

CUREDALE, Robert. Design methods 1: 200 ways to apply design thinking. Topanga CA: Design Community College, 2012. ISBN 978-098-8236-202.

The Kipling method (5W1H). In: Creating Minds [online]. [cit. 2016-11-06]. Dostupné z: http://creatingminds.org/tools/kipling.htm

#definice

0 notes

100metod · 7 years

Text

#7 Designérský seznam

Vhodné pro:

začínající designéry,

plánování a ověření fází designového procesu,

usnadnění komunikace v týmu a informování klienta o postupu.

Co potřebujete:

Čas: podle velikosti vašeho checklistu Nástroje: tužka a papír nebo již hotový checklist Počet lidí: vystačíte si sami, ale nejlépe v týmu

Postup:

Vytvořte si vlastní checklist, který bude vyhovovat vašim potřebám a obsáhne všechny důležité kroky. Seznam můžete vytvořit na základě předchozích zkušeností nebo převezměte metodiku někoho jiného.

Vlastní seznam si můžete vytvořit i na základě této knihy.

Vyberte si z každé fáze designového procesu 1-3 metody, které budete chtít aplikovat a připište je na seznam.

Každou činnost lze ještě rozložit na jednotlivé podbody. Vytvoříte tak checklist, který bude reprezentovat celý proces (např. činnosti od plánování po implementaci)

K checklistu můžete přidat i klíčové vlastnosti systému (např. responzivní design, přístupnost pro nevidomé u webu atd.).

Tipy

Pokud vám více vyhovují online seznamy, převeďte check list do online podaby, ať jej máte vždy k dispozici.

Přizpůsobujte checklist jednotlivým projektům.

Odměňte se za všechny odšrtnuté položky!

Příklady využití

Několik druhů checklistu najdete v příspěvku na webu codemyviews.com. Pro UX designéry je k dispozici interaktivní checklist s prolinkem na definici jednotlivých fází. Tento nástroj se hojně využívá v oblasti letectví, kde plní klíčovou roli v zajištění bezpečnosti posádky letadla i cestujících. Jaké jsou jeho limity v krizových situacích zjišťovali vědci z USA ve starší studii.

Kde hledat více informací?

CHAPMAN, Cameron. 45 Incredibly Useful Web Design Checklists and Questionnaires. In: Smashing Magazine [online]. 2009 [cit. 2016-08-08]. Dostupné z: https://www.smashingmagazine.com/2009/06/45-incredibly-useful-web-design-checklists-and-questionnaires/

#definice

0 notes

100metod · 7 years

Text

#8 Výzkum od stolu

Metoda je vhodná pro:

odhalení konkurence a jejích aktivit (nedělá někdo to samé, co my?),

přípravu dalšího výzkumu v terénu,

levné a rychlé prozkoumání zapeklitého problému.

Co potřebujete:

Čas: 1 hodina a více Materiály: přístup k internetu, do knihovny případně do placených databází Lidi: 1 a více

Postup:

Jasně si definujte a specifikujte váš problém. Vyjasněte si kritéria, která vás zajímají (např. cena, konkurenční nabídky apod.)

Prohledejte české i zahraniční webové stránky. Může se jednat o konkurenty, zpravodajské portály, blogy, apod. Nezaměřujte se jen na příklady dobré praxe, ale hledejte i neúspěšné projekty.

Zaznamenávejte si poznatky o tom, co se vám jinde líbí, či naopak čeho se máte vyvarovat.

Analyzujte je a vytvořte souhrnnou zprávu obsahující seznam nejdůležitějších poznatků, které chcete v projektu použít, případně, kterým se chcete vyhnout.

Inspirujte se nově nabytými informacemi, případně je využijte jako základ pro vlastní výzkum.

Tipy:

Myslete na to, že to co funguje jinde, nemusí fungovat i u vás. Nezapomínejte na kontext.

Podívejte se i do odborných databází, tištěných magazínů či knih. Některé z nich mohou být i placené, zvažte přínos zdroje oproti jeho ceně.

Vždy pozorně analyzujte samotný zdroj, zejména jeho aktuálnost a důvěryhodnost.

Nástroje:

Analýzy od Gartneru (i volně dostupné) Data ze statistického úřadu Data z Eurostatu

Příklady využití

Jakým způsobem lze k výzkumu od stolu přistupovat i praktické rady, kde informace hledat, sepsali pro B2B International Paul Hague and Conor Wilcock. Zároveň si na stejných stránkách můžete přečíst konkrétní příklad využití desk research pro firmu zabývající se školení zaměstnanců velkých korporací. Konkurenční analýzou konkrétní firmy se ve své diplomové práci zabýval Tomáš Řeřábek.

Kde hledat více informací?

ROBSON, Colin. a Kieran MCCARTAN. Real world research. Fourth Edition. Hoboken: Wiley, 2016. ISBN 978-111-8745-236.

CZARNIAWSKA, Barbara. _Social science research: from field to des_k. Los Angeles: SAGE, 2014. ISBN 978-1-4462-9394-2.

#výzkum

0 notes

100metod · 7 years

Text

#9 Hloubkový rozhovor

Vhodné pro:

vcítění se do konkrétních lidí, pochopení jejich situace a motivů,

stanovení si hypotéz o uživatelích pro další ověřování,

Co potřebujete:

Čas: 1-2 hodiny Nástroje: diktafon nebo telefon pro záznam, papír na poznámky Počet lidí: 2

Postup:

Vyberte a narekrutujte participanty pro rozhovory.

Klíčem k úspěšnému hloubkovému rozhovoru je důvěra - přizpůsobte tedy vše tomu, aby rozhovor proběhl v příjemné atmosféře. Naplánujte občerstvení, připravte si techniku.

Na úvod participantovi připomeňte cíl rozhovoru a namotivujte ho. Připravte si konverzační otázky na rozehřátí.

Hlavní část rozhovoru trvá obvykle přibližně hodinu. Mějte připravený scénář, ale nezapomeňte reagovat odpovědi participanta.

Klaďte tzv. sondážní otázky, které budou rozvíjet příběh do hloubky (Co se stalo? Kdo jiný se toho ještě zúčastnil? Kde jste byl v tu dobu? Jak aktivně jste se toho zúčastnil? Jak k tomu došlo? Kde se to stalo?)

Na závěr rozhovoru nezapomeňte informovat participanta o tom, co bude následovat - například zda a jak se dozví o výsledcích výzkumu. Bezprostředně po rozhovoru si také sepište hlavní poznatky, ať na ně později nezapomenete.

Na základě hloubkových rozhovorů můžete například vydefinovat persony.

Tipy:

Neplánujte si více než dva rozhovory na den.

Naslouchejte pozorně a dávejte si pozor na řeč těla - u sebe i u konverzačního partnera.

Psaní poznámek může být pro někoho rušivé, stejně jako nahrávání. Vždy se s informantem domluvte na způsobu záznamu.

Příklady využití

Ronald C. Jantz (2012) zkoumal pomocí kvalitativních rozhovorů názory univerzitních knihovníků na inovace v akademických knihovnách. Výsledky studie publikoval v Library & Information Science Research:

Kde hledat více informací?

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace.Praha: Portál, 2005, s. 168 - 172.

JANTZ, Roland C. Innovation in academic libraries: An analysis of university librarians' perspectives. Library; Information Science Research [online]. 2012, č. 34, s. 3-12.

#výzkum

0 notes

100metod · 7 years

Text

#10 Výzkumný deník

Vhodné pro:

dlouhodobější mapování a popis chování určité skupiny lidí,

sledování např. plnění úkolu, použití artefaktu v každodenním životě nebo zaměření na kontinuální činnost jako nakupování, *zkušenější výzkumníky.

Co potřebujete:

Čas: 7 dní a více Nástroje: deníky, psací potřeby, další materiály (mapy atp.) Počet lidí: 5 a více

Postup:

Vše si pečlivě naplánujte: od výzkumných otázek, přes rekrutaci participantů, záznamové nástroje, instrukce pro participanty až po sestavení harmonogramu výzkumu.

Kontaktujte účastníky, odprezentujte jim postup sběru dat (kdo, co, kdy, kde). Upřesněte jim, zda budete chtít strukturovanou či nestrukturovanou podobu deníkových zápisků.

Velmi důležitá je průběžná kontrola (zapojení SMS notifikací) a motivace účastníků. Pro jistotu počítejte s tím, že někteří participanti deníky nedokončí.

Sběr dat může probíhat ihned, co nastane určitá situace, nebo se událost krátce zaznamená a participant vyplní report až na konci dne, což nenaruší jeho aktivitu.

Po předání deníků interpretujte záznamy. Pokud si nejste jistí interpretací, znovu se spojte s účastbíky výzkumu a doptávejte se.

Zeptejte se participantů na zpětnou vazbu a pocity z výzkumu i z vaší facilitace.

Ideálním výstupem z deníkových studií jsou identifikované vzory chování - třeba ve formě uživatelských scénářů.

Tipy

Deníková studie nemusí být nutně založená na psaném textu. Nechte participanty využívat dostupné technologie pro zachycení širšího kontextu.

Čím kratší a jasnější deniky/instrukce sepíšete, tím se deníky budou vyplňovat lépe.

Metodu lze použít i při testování prototypu, kdy lidé popisují interakci s produktem.

Příklady použití

Hernon (2004) zkoumal pomocí metody výzkumných deníků, jak tráví svou pracovní dobu ředitelé akademických knihoven. Získali přehled 44 hlavních aktivit, kterými tráví ředitelé akademických knihoven nejvíce času (jednalo se např. o fundraising, jednání s představiteli fakulty, účast na univerzitních ceremoniích, finanční plánování, schůze s pracovníky knihovny, přípravu grantových žádostí atd.), které dále kategorizovali do velkých skupin: řízení, vedení, plánování, vyjednávání, individuální činnosti a odborné aktivity. Příkladem krátkodobé deníkové studie je výzkum multitaskingu 11 informačních pracovníků, kde byla k zaznamenávání informací využita excelová tabulka. Jako ukázka deníku může sloužit starší, ale stále relevantní příručka od firmy Arbitron k deníku pro posluchače rádií.

Kde hledat více informací?

WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 217-218. ISBN 978-1-59158-503-9.

Hernon, Peter; Powell, Ronald R; Young, Arthur P. "Academic library directors: what do they do?" College and Research Libraries, 65(November 2004): 538-561.

GOODMAN, Elizabeth, Mike KUNIAVSKY a Andrea MOED. Observing the user experience: a practitioner's guide to user research. 2nd ed. Waltham: Morgan Kaufmann, c2012. ISBN 978-0-12-384869-7.

FLAHERTY, Kim. Diary Studies: Understanding Long-Term User Behavior and Experiences. In: Nielsen Norman Group [online]. 2016 [cit. 2016-08-15]. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/diary-studies/

#výzkum

0 notes

100metod · 7 years

Text

#11 Pozorování

Vhodné pro:

pochopení a popis chování lidí

sběr dat pro tvorbu uživatelských scénářů,

doplnění dat z rozhovorů.

Co potřebujete:

Čas: 1 den a více Nástroje: psací potřeby, fotoaparáty a technika pro záznam Počet lidí: 5 a více

Postup:

Rozhodněte se o podobě pozorování. Pokud bude pozorování strukturované, připravte si šablony pro záznamy výsledků.

Pozorovat můžete lidi v přirozeném prostředí nebo při předem připravené situaci. V druhém případě je potřeba věnovat čas rekrutaci participantů.

Informujte participanty o tom, že je pozorujete a jak budete dále zacházet se získanými daty. Snažte se získat si jejich důvěru, aby se s vámi cítili přirozeně.

Všímejte si toho, co lidé dělají a jak často, mezilidských interakcí, věcí a artefaktů, které používají, řeči těla i kontextu prostředí.

Zaznamenávejte si průběžně výsledky a poznatky z pozorování. Zároveň ale zůstaňte diskrétní, ať se pozorovaní necítí jako laboratorní myši.

Ihned po pozorování své poznámky doplňte, ať na nich důležitého nezapomenete.

Zvažte zda po pozorování nezařadit ještě další metody, napříkad rozhovory, které by vám pomohly lépe pochopit důvody a motivy chování lidí.

Tipy:

Pozor na tzv. Hawthornský efekt. Už v 50. Letech bylo na studii dělníků v továrně prokázáno, že pozorovaní mohou reagovat na to, že jsou středem pozornosti výzkumníka více, než na samotné stimuly.

I když se během pozorování můžete účastnit činností, které pozorovaní vykonávají, nezobecňujte své dojmy - jste především výzkumník, nikoliv participant.

Vybavte se nenápadnou technikou pro záznam.

Příklady využití

Kde hledat více informací?

Martin, B. and B. Hanington (2012) Universal Methods of Design. 100 Ways to Research Complex Problems, Develop__Innovative Ideas and Design Effective Solutions. Beverly, MA: Rockport Publishers.

Wildemuth, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport: Libraries Unlimited, 2009. s. 194-195.

#výzkum

0 notes

100metod · 7 years

Text

#12 Dotazník

Vhodné pro:

kvantifikaci zjištění z kvalittaivního výzkumu, třeba z rozhovorů,

rychlý sběr dat od velkého počtu lidí,

ověřování hypotéz o cílové skupině.

Potřebujete:

Čas: týden a více Nástroje: připravený dotazník, vhodný nástroj v případě online dotazníků Počet lidí: 1 výzkumník, 50 a více respondentů

Postup:

Ujasněte si cíl dotazování. Pokud máte k dispozici zjistění z jiných předchozích výzkumů, navažte na zjištění z nich.

Stanovte si výzkumné otázky a hypotézy. Je-li vaším cílem jen popsat výsledky, otázky vám budou stačit. Je-li vyším cílem zobecnit výsledky na populaci, pomohou vám hypotézy.

Na základě výzkumných otázek sestavte otázky pro dotazník. Začněte jednoduchými otázkami, citklivé otázky a demografické údaje si nechte až na konec.

Při formulaci dodržujte základní pravidla pro sestavování otázek: ptejte se vždy jen na jednu věc, používejte jazyk srozumitelný lidem, kterým budete dotazník posílat, nepoužívejte zápor a nybídněte vždy vyčerpávající možnosti odpovědí.

Připravte si formulář dotazníku - na papíře nebo online.

Dotazník před ostrým startem vždy pečlivě otestujte.

Rozešlete dotazníky, průběžně kontrolujte návratnost a po ukončení sběru se pusťte do vyhodnocování.

Tipy:

Oprašte si alespoň základní znalosti ze statistiky. Řada online softwarů vyhodnocuje dotazníky automaticky, ale pro skutečně kvalitní výsledky je nutné s daty více pracovat.

Nezapomeňte na čištění dat. Jednu ze základních pouček pro dotazníky shrnuje zkratka GIGO: “Garbage in, garbage out”.

Než dotazník rozešlete, nechte si jej překontrolovat expertem - ideálně sociologem.

Nástroje:

Google formuláře Surveymonkey.com Typeform.com

Příklady využití

Typickým příkladem jsou výzkumy spokojenosti uživatelů knihoven, které se dnes realizují téměř v každé knihovně. Na pomoc knihovnám při realizaci dotazníkových šetření je zaměřený portál vyzkumy.knihovna.cz. Na něm najdete i vzory standardizovaných dotazníků připravené ve spolupráci s Národní knihovnou ČR.

Kde hledat více informací?

Webové stránky Vyzkumy.knihovna.cz.

WIKIskripta Kabinetu informačních studií a knihovnictví,

WILDEMUTH BARBARA M., Applications of social research methods to questions in information and library science, 1st pub., Westport Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s., ISBN 9781591585039.

REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009, 192 s. ISBN 978-80-2473006-6.

#výzkum

0 notes

100metod · 7 years

Text

#13 Kontextový rozhovor

Vhodné pro:

pochopení chování uživatelů v kontextu jejich prostředí, zmapování nástrojů a artefaktů, které uživatelé používají během činnosti, odhalení potřeb, problémů a postojů uživatelů při testování produktů a služeb,

Potřebujete:

Čas: 1-3 hodiny Pomůcky: poznámkový blok, záznamové zařízení (kamera, fotoaparát, diktafon) Počet lidí: 1 výzkumník, 2 a více participantů

Postup:

Určete si, co přesně chcete zkoumat - typ chování, cílovou skupinu, prostředí, interakce s konkrétními předměty, popis problémů atd.

Vyražte do terénu a najděte vhodné participanty. Vysvětlete krátce, o co se jedná, co budete zkoumat a jak dlouho to bude trvat.

Nejprve jen pozorujte - zaměřte se na prováděnou činnost i kontext prostředí.

Doptávejte se - nechte si vysvětlit každý krok, který vám není jasný. Nezapomeňte na otázky typu “proč?”.

Dělejte si poznámky, případně nahrávejte důležité okamžiky, pokud s tím participanti souhlasí a nenaruší to samotný výzkum.

Na závěr si projděte vaše poznámky přímo s lidmi, se kterými jste mluvili - ověříte si, že jste vše pochopili správně.

Analyzujte sesbíraná data - použijte např. affinity diagram.

Tipy:

Před samotným zkoumáním si připravte sadu otázek. Pro testování nových služeb vyzkoušejte rychlý kontextový rozhovor. Zabere vám max. 15 minut na osobu a postačí, když uživatele navštívíte v prostředí služby, kde se jej zeptáte na několik otázek. Pokud potřebujete i sociodemografická data, nechte otázky na ně na samotný závěr dotazování.

Příklady využití

Kamil Kozuch ze Södertörn University College aplikoval kontextové rozhovory při návrhu redesignu dotykových obrazovek u lůžek v nemocnici. Skupina výzkumníků z University of Twente použila kontextové rozhovory v rámci vývoje webové aplikace k prevenci deprese. Simon Rubens ze společnosti new experience limited využil kontextové rozhovory pro návrh online nástroje na označování CD.

Kde hledat více informací?

BEYER, Hugh. a Karen. HOLTZBLATT. Contextual design: defining customer-centered systems. San Francisco, Calif.: Morgan Kaufmann, c1998. ISBN 1558604111.

Potenciálně: HOLTZBLATT, Karen., Jessamyn Burns. WENDELL a Shelley. WOOD. Rapid contextual design: a how-to guide to key techniques for user-centered design. San Francisco: Elsevier/Morgan Kaufmann, c2005, xvii, 313 p. Morgan Kaufmann series in interactive technologies.

GOODMAN, Elizabeth, Mike KUNIAVSKY a Andrea MOED. Observing the user experience: a practitioner's guide to user research. 2nd ed. Waltham: Morgan Kaufmann, c2012. ISBN 9780123848697.

#výzkum

0 notes

100metod · 7 years

Text

#14 Expertní rozhovor

Vhodné pro:

vyhledání těžko dostupných expertních informací;

získání odborné rady;

nabytí komplexního pohledu na problematiku.

Co potřebujete:

Čas: 1 hodina a více Pomůcky: psací potřeby, diktafon Lidi: 1 výzkumník, 1 a více expertů

Postup:

Vytipujte a oslovte odborníky. Dodejte jim předem okruhy, o kterých se chcete bavit. Odborník tím získá přehled o vašem zájmu a bude ochotnější se s vámi sejít. Případně vás může odkázat na povolanější osobu.

Nebojte se oslovit odborníky, kteří zastávají zastávají opačné názory, získáte tím lepší představu o dané problematice.

Na samotný rozhovor se pečlivě připravte. Tato metoda klade poměrně vysoké nároky na samotného výzkumníka a kvalitně připravený scénář rozhovoru je nutností.

Buďte připraveni improvizovat a klást dodatečné otázky.

Během rozhovoru si dělejte poznámky, případně rozhovor nahrávejte.

Na konci požádejte o tipy na další experty z oblasti.

Vše pečlivě přepište a nejdůležitější poznatky využijte pro návrh řešení.

Tipy:

Pokud nevíte, jaké experty máte oslovit, zeptejte se lidí, kteří se v daném oboru pohybují.

Experti používají specifický odborný jazyk a mohou být citliví na sdělování určitých informací (ty mohou být chráněny firemní politikou, zákony, interními kodex, apod.).

Pokud máte již zpracovanou mapu zainteresovaných stran, může vám napovědět, koho pro rozhovor vybrat.

Příklady využití

Expertní rozhovory byly využity například při výzkumu zabývajícím se dopravními nehodami na železničních přejezdech. Rozhovory s odborníky využili i výzkumníci z projektu, který řešil analýzu firemního prostředí se zaměřením na kreativitu a inovace.

Kde hledat více informací?

FLICK, Uwe. An introduction to qualitative research. 5th ed. Los Angeles: Sage, 2014. ISBN 978-1-4462-6779-0.

LITTIG, Beate. Expert Interviews.: Methodology and Practice. In: University of Tampere: Institute for advanced social research [online]. 2013 [cit. 2016-10-22]. Dostupné z: http://www.uta.fi/iasr/lectures/index/17.9.2013_Beate%20Littig_Tampere%20Expert-Interviews.pdf

KLETTKE, Joel. How to Interview an Expert Without Looking Like an Idiot. In: IAcquire [online]. 2014 [cit. 2016-10-24]. Dostupné z: http://www.iacquire.com/blog/how-to-interview-an-expert-without-looking-like-an-idiot

#výzkum

0 notes

100metod · 7 years

Text

#15 Stínování

Stínování je metoda, při které výzkumník doprovází sledovaný subjekt v přirozeném prostředí a provádí nezúčastněné pozorování jeho aktivit a chování. Klíčovým prvkem je nezasahování do přirozeného průběhu činnosti. V některých variantách této metody výzkumník na vlastní kůži zkouší činnosti, které rutinně vykonává participant.

Vhodné pro:

hloubkové zmapování činností, vztahů, emocí, prostředí a kontextu,

zprostředkování zážitku se službou z pohledu uživatele,

situace a prostředí, kde výzkumník nenaruší svou přítomností běžný provoz.

Co potřebujete:

Čas: 1 den a více Nástroje: poznámkový blok, případně jakákoliv další média pro záznam (kamera, fotoaparát) Počet lidí: 1 výzkumník, 1 a více participantů

Postup:

Vyberte si vhodného participanta. Domluvte se společně na pravidlech a průběhu stínování.

Pokud je to možné, předem se seznamte s prostředím, kde bude stínování probíhat. Sepište si seznam možných rizik, která mohou stínování ohrozit a zamyslete se, jak jim můžete předejít.

Připravte si poznámkový blok, fotoaparát, telefon či videokameru, díky kterým budete moci zaznamenat důležité momenty ze stínování.

Při samotném stínování se neomezujte na pozorování - základem stínování je, že vykonáváte stejné činnosti jako uživatel, kterého stínujete.

Po stínování následuje rozhovor, kde se můžete podrobněji doptat na důležité či nejasné momenty.

Vyberte nejzajímavější a nejdůležitější podněty ze stínování a použijte je jako podklad pro návrh lepšího řešení.

Vašim výstupem bude přehled o aktivitách účastníka v přirozeném prostředí. Může mít například podobu cesty službou.

Tipy

Dejte si pozor na vlastní předsudky a kontext.

Stínování může vést k příliš podrobným zápisům či rozsáhlým videozáznamům, jejichž analýza vyžaduje mnoho času. Abyste tomu předešli, zamyslete se dopředu nad cílem stínování.

Provedení stínování nemusí být nejlevnější - započítejte výzkumníkův čas v terénu i při analýze, ale i náklady, které vám mohou vzniknout během stínování.

Příklady využití

Margery B. Ginsberg popisuje stínování žáka střední školy, který přišel do USA s rodinou ze Somálska. Cílem bylo zmapování procesu učení pro následné přizpůsobení výuky reálným potřebám. Dalším příkladem je stínování za účelem hlubšího průzkumu informačního chování členů britského parlamentu. Dlouhodobá studie se věnovala rozkrytí rozhodovacích procesů a využití vědeckých důkazů vedoucími pracovníky National Health System ve Velké Británii.

Kde hledat více informací?

MCDONALD, Seonaidh. Studying actions in context: a qualitative shadowing method for organizational research. Qualitative Research [online]. 2005, 5(4), 455-473 [cit. 2016-08-17]. DOI: 10.1177/1468794105056923. ISSN 1468-7941. Dostupné z: https://core.ac.uk/download/files/84/1575856.pdf

KELLINGLEY, Nick. Shadowing in User Research - Do You See What They See? In: Interaction Design Foundation [online]. 2016 [cit. 2016-08-08]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/shadowing-in-user-research-do-you-see-what-they-see

GOODMAN, Elizabeth, Mike KUNIAVSKY a Andrea MOED. Observing the user experience: a practitioner's guide to user research. 2nd ed. Waltham: Morgan Kaufmann, c2012. ISBN 978-0-12-384869-7.

Stickdorn, M., Schneider, J. (2011). This is service design thinking: Basics, tools, cases. Hoboken, N.J: Wiley.

#výzkum

0 notes

100metod · 7 years

Text

#16 Etnograf v terénu

Metoda je vhodná pro:

Poznání cílové skupiny do hloubky,

komplexní výzkum dané skupiny v kontextu běžného dne,

detailní porozumění problémů, se kterými se cílová skupina potýká.

Co potřebujete:

Čas: několik dní až týden Pomůcky: papír a tužka pro poznámky, diktafon, záznamové zařízení Lidi: 1 výzkumník a komunita, kterou se snaží poznat

Postup:

Pečlivě se připravte na etnografickou práci. Domluvte si, jak bude vaše práce probíhat. Upozorněte členy zkoumané komuity na samotný fakt pozorování a stanovte si jednoduchá pravidla, která budete při výzkumu dodržovat.

Jděte za lidmi, pozorujte je, bavte se s nimi o tom, co dělají a proč to dělají. Vše si zapisujte, nahrávejte si, co vidíte a slyšíte. Nezapomínejte na detaily, konkrétní citaci informantů i své dojmy.

Pokud můžete, snažte se v komunitě strávit co nejvíce času (dní, týdnů).

Pokud nemáte tolik času, stačí i několik hodin.

Zaměřte se i na okolní prostředí, tedy kontext, ve kterém se váš informant pohybuje.

Zapisujte si nejen to, co se říká, ale také kdo, kde, v jakém kontextu. Stejně důležité všímat si rutinních činností pozorovaných.

Vytvořit z etnografického pozorování srozumitelnou zprávu není jednoduché. Zaměřte se ale hlavně na popis toho, co jste o pozorované komunitě zjistili.

Tipy:

Nejméně rušivé je, když je výzkumník v terénu sám. V zázemí vám ale může pomáhat tým například se zpracováním dat z výzkumu.

Buďte připraveni, že se jedná o náročnou metodu, a to jak časově, finančně, tak také psychicky.

Zapisujte se a znamenávejte si i to, co vám nepřipadá důležité, při analýze se právě toto může projevit jako velmi důležité.

Příklady využití

Emily Getty sepsala pro Design Kit případovou studii o tom, jak tuto metodu použili se studenty při studování komunity v Africkém Mpumalanga.

Kde hledat více informací?

KUMAR, Vijay. 101 design methods: a structured approach for driving innovation in your organization. Hoboken, N.J.: Wiley, c2013. ISBN 978-111-8083-468.

Immersion. In: Design Kit [online]. [cit. 2016-11-06]. Dostupné z: http://www.designkit.org/methods/23

#výzkum

0 notes

100metod · 7 years

Text

#17 Kulturní sonda

Vhodné pro:

Poznání denní rutiny určité specifické skupiny osob,

poznání lidí skrz jejich každodenní život, hodnoty, emoce a touhy;

sbírání podnětů v přirozeném prostředí bez přítomnosti výzkumníka.

Co potřebujete:

Čas: měsíc a více Pomůcky: krabice obsahující různé artefakty, např. kamera, fotoaparát, zápisník, mapa, pohlednice, apod. Lidi: 1 výzkumník, 5 a více participantů

Postup:

Rozhodněte se, co se o uživatelích chcete dozvědět, jaké kulturní aspekty vás zajímají. Můžete si klást otázky typu: Jaké hodnoty uživatelů mohou ovlivnit využívání vaší služby? Co může uživatele rozčílit?

Vytvořte sondu: vezměte krabici, do které vložíte všechny zvolené artefakty.

Tyto sondy rozdejte účastníkům. Součástí musí být i podrobné instrukce. Pokud bude například součástí sondy mapa, účastník musí vědět, co s ní má dělat (vyznačovat míst, cesty, apod.)

Instrukce můžete zpřesňovat i v průběhu zkoumání, nejčastěji prostřednictvím emailu.

Během 14 dní účastníci plní zadání, zapisují si své pocity, kreslí obrázky, točí filmy, fotí a mohou rovněž vystřihovávat články z novin, či sbírat jiné dokumenty.

Po uplynutí této doby vyberte sondy zpět a obsah analyzujte.

Hledejte především shody mezi jednotlivými sondami, případně rozdíly, pokud sledujete dvě rozdílné kulturní skupiny. Zaměřte se na to, co vás nejvíce zajímá a co jste si vytyčili v prvním bodě.

Tipy:

Připravte se, že se jedná o poměrně náročnou metodu. Především co se týká nalezení vhodné motivace pro účastníky.

Po sesbírání sond nezískáte plnou představu o životě participantů. Můžete ale navázat rozhovory s participanty, abyste si obohatili své znalosti o jejich motivech a lépe interpretovali výsledky.

Buďte připraveni na nové podněty, inspirace, nápady.

Příklady využití

Podívejte se, jaké konkrétní nástroje a podklady pro aktivity může sonda obsahovat. Jakým způsobem použili kulturní sondu Bill Gaver, Tony Dunne a Elena Pacenti při zkoumání starších osob, si můžete přečíst v jejich článku. Tato metoda je rovněž vhodná pro práci s dětmi, jak dokazuje článek Peta Wyethe a Carly Diercke.

Kde hledat více informací?

SCHNEIDER, Jakob a Marc STICKDORN. This is service design thinking: basics, tools, cases. Hoboken, N.J.: Wiley, c2011. ISBN 9781118156308.

MARTIN, Bella a Bruce M. HANINGTON. Universal methods of design: 100 ways to research complex problems, develop innovative ideas, and design effective solutions. Digital ed. Beverly, MA: Rockport Publishers, 2012. ISBN 978-1-59253-756-3.

PENN, Lauren. Cultural Probe. In: Practical UX methods [online]. 2015 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://practicaluxmethods.com/cultural-probe/

#výzkum

0 notes